Zasahovali u ‚dvojčat‘, dosud mají problémy. Kongres prodloužil zdravotní péči pro záchranáře z 11. září
Tisíce záchranářů, kteří po teroristickém útoku 11. září 2001 pomáhali u Světového obchodního centra v New Yorku, si mohou oddechnout – americký Senát v úterý drtivou většinou hlasů schválil rezoluci, která zaručuje trvalou zdravotní péči a další kompenzace pro policisty, hasiče a další záchranáře, kteří u největšího teroristického útoku v dějinách zasahovali, a to až do roku 2090. Dekret musí ještě podepsat prezident Donald Trump.
„Končíme v hospicech. Sledujeme, jak lidé umírají před našima očima,” řekl v úterý před Senátem Michael O’Connell, poručík newyorského hasičského sboru v důchodu, který na místě neštěstí před 18 lety zasahoval.
Po zveřejnění výsledků hlasování jednací sál zaplnil hlasitý potlesk přítomných zastánců legislativy, zdravotníků, policistů, hasičů i známého amerického komika Jona Stewarta, který se stal jedním z největších bojovníku za daný návrh, popisuje deník The New York Times.
Financování podpůrného fondu obětem útoku, v angličtině nazvaného Victim Compensation Fund, schválil Senát poměrem hlasů 97 ku 2, Sněmovna reprezentantů obdobně velkou většinou opatření schválila už minulý týden. Nyní dekret míří k podpisu na stůl prezidenta Donalda Trumpa.
Fond pokrývá například také lékařské výlohy záchranářů, policistů, hasičů, dobrovolníků i přeživších, kteří byli zraněni během největšího teroristického útoku v dějinách USA a kteří přišli během záchranných akcí do styku s nebezpečnými toxickými látkami ze zřícených kancelářských budov, následkem čehož onemocněli. Někteří na následky zemřeli, píše BBC.
Victim Compensation Fund vznikl v roce 2001. V té době měl rozpočet zhruba sedm miliard amerických dolarů pro pomoc rodinám více než 2880 lidí, kteří zemřeli, a 2680 dalším, kteří byli zraněni, popisuje The New York Times.
V roce 2011 Kongres odhlasoval jeho obnovení, čerpat z něj mělo být možné až do roku 2020. BBC však s odkazem na úředníky uvádí, že hrozilo, že peníze nevystačí. Od roku bylo vyhověno více než 22 000 žádostem. Ve 45 procentech případů to mělo spojitost s rakovinným onemocněním, uvádí analýza Kongresu, kterou zmiňuje deník. Dalších 17 000 žádostí se nyní prověřuje.
Nová legislativa lhůtu prodlužuje do roku 2090 a počítá s vyplacením více než 10 miliard dolarů v příštích deseti letech. Lidem, kteří měsíce zasahovali u Světového obchodního centra a ve Virginii, by tak měla nabídnout přinejmenším finanční stabilitu.
„Téhle komunitě nikdy nedokážeme oplatit, co pro naši zemi udělala. Můžeme je ale přestat penalizovat a oni si tak mohou oddechnout,” řekl Jon Stewart, podle kterého byla práce se záchranáři, policisty a hasiči, kteří na místě zasahovali, obrovská čest.
Jak ale popisuje The New York Times, oslavy nové legislativy byly hořkosladké — někteří z těch, kteří o ni nejvíc usilovali, se totiž schválení nedožili. Zatímco senátoři hlasovali, v New Yorku probíhal pohřeb jednoho z nich — detektiva Christophera Cranstona. Na konci června pak na rakovinu zemřel další záchranář a obhájce legislativy Luis Alvarez.
„Nikdy to neměl být boj,” uvedla v reakci na schválení legislativy senátorka Kirsten Gillibrandová, která ji od počátku podporovala. Stejně jako demokratický senátor Chuck Schumer: „Nikdy to nemělo trvat takhle dlouho.”
Jak upozorňuje zpravodajský server VOX, do zdravotního programu, který vznikl pro záchranáře, policisty, hasiče a dobrovolníky, kteří u Světového obchodního centra zasahovali, se zapsalo 70 000 lidí. U 32 000 z nich se objevily potíže s dýcháním či zažíváním, 705 kvůli tomu zemřelo. Rakovinou podle serveru onemocnělo na 9 000 záchranářů, 600 z nich zemřelo.
9/11
11. září 2001 teroristé z organizace Al-Káida unesli čtyři letadla. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra v New Yorku, třetí pak do sídla ministerstva obrany ve Virginii. Poslední se po souboji mezi pasažéry a teroristy zřítilo v Pensylvánii. Útoky nepřežilo na tři tisíce lidí.
