ONLINE: ‚Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030,‘ připustila šéfka Evropské komise
Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud. Podle agentury Reuters to v pondělí řekla v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová novinářům po setkání lídrů zejména evropských zemí, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
„Pokud budou pokračovat touto rychlostí a v této kvalitě, snad by to mohlo být dříve než v roce 2030,“ řekla von der Leyenová podle Reuters na tiskové konferenci. Odpovídala na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU.
Ursula von der Leyenová dorazila na Ukrajinu. Do Kyjeva se tři roky od začátku války sjíždějí světoví lídři
Číst článek
Podle serveru BBC šéfka Evropské komise uvedla, že pevné datum Unie nechce sdělovat, protože by ho pak žádaly i další kandidátské země. Zdůraznila, že proces vstupu je založen na „zásluhách“ a že musí být výhodný jak pro kandidátskou zemi, tak pro EU.
Předseda Evropské rady António Costa podle agentury Reuters v Kyjevě na tiskové konferenci doplnil, že členství v EU by bylo největší bezpečnostní zárukou pro budoucnost Ukrajiny.
Ukrajina požádala o členství v EU několik dnů poté, co na ni 24. února 2022 zaútočila ruská vojska a status kandidátské země získala už v červnu téhož roku. V prosinci 2023 EK doporučila zahájit s Ukrajinou vstupní rozhovory, což EU udělala loni v červnu.
Více se dočtete pod online reportáží.
Šéfka EK odpovídala v pondělí v Kyjevě novinářům také na otázky týkající se unijních sankcí vůči Rusku, které EU zavedla kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Von der Leyenová řekla, že sankce budou trvat i po dosažení případné dohody o příměří, a to do té doby, dokud Moskva neprokáže ochotu k trvalému míru s Ukrajinou.
Na tiskové konferenci byla mimo jiné dánská premiérka Mette Frederiksenová, jíž se novináři ptali na případné vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu po skončení války. Předsedkyně dánské vlády uvedla, že je této možnosti „otevřená“, ale že je ještě „třeba zodpovědět mnoho otázek“.
