Ukrajina může použít zbraně NATO na území Ruska. Alianci to do války nezatáhne, řekl Stoltenberg
Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se účastní úterního zasedání ministrů obrany zemí EU, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území,“ řekl šéf Aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ dodal.
Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy Stoltenberg.
NATO vojáky na Ukrajinu nepošle. Nikdo nás o to nežádal, řekl Stoltenberg na výročí založení aliance
Číst článek
Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci již tato omezení zrušili.
Podle týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Ke Stoltenbergově výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, český premiér Petr Fiala s ní ale souhlasí. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl v úterý Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce hovořit o bezpečnostní spolupráci.
Země NATO dodají Ukrajině další systémy protivzdušné obrany, slíbil Stoltenberg
Číst článek
„Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení,“ řekl v úterý šéf NATO novinářům v Bruselu. „Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval již v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a uvedl, že Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.
Podle Stoltenberga nyní Ukrajina nejvíce potřebuje systémy protivzdušné obrany. „Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot,“ řekl v úterý šéf NATO s tím, že určitého pokroku se již podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky urgentně navýšit.
„Tato válka může skončit zítra, jestliže se země, která ji začala, tedy prezident Putin, rozhodne, že přestane útočit na Ukrajinu. To se ale neděje, a naopak útoků přibývá,“ dodal Stoltenberg.
