Všechny volební místnosti se uzavřely, Evropani rozhodli o složení europarlamentu
V Evropské unii vrcholí volby do Evropského parlamentu. Ve dvaceti unijních zemích, včetně Německa a Francie, se volební místnosti otevřely až v neděli. Zbývající členské státy včetně Česka již mají hlasování za sebou. Druhým dnem se konají volby v Itálii a právě tato země bude poslední, kde se volební místnosti ve 23.00 uzavřou. Teprve pak budou zveřejněny výsledky v celém evropském bloku.
První vnitrostátní odhady výsledků evropských voleb zveřejní Evropský parlament již kolem 18.15. Půjde o údaje ze šesti zemí – Rakouska, Kypru, Německa, Řecka, Nizozemska a Malty. Následně budou každou hodinu přidávány odhady z dalších zemí. První prozatímní výsledky budou oznámeny v čase mezi 23.15 a 23.45.
Podle zahraniční zpravodajky ČRo v Bruselu Zdeňky Trachtové se očekává, že Evropský parlament se posune více doprava. Posílit by měla i krajně pravicová frakce Identita a demokracie, do které z Česka spadá například SPD.
Přehledný průvodce: Kdo kandiduje v eurovolbách, jaké mají strany program a co můj hlas ovlivní?
Číst článek
„Podle většiny průzkumů by největší politickou skupinou měla nicméně být stále i po volbách středně pravicová Evropská lidová strana, do které patří mimo jiné třeba Lidovci a TOP 09. Tato politická skupina by poté měla podle zvyklostí také navrhovat nového šéfa či šéfku Evropské komise, což by měla být znovu Ursula von der Leyenová,“ říká Trachtová.
Evropské volby nerozhodují pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí právě Ursula von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Příští šéf unijní exekutivy musí na svou stranu získat kvalifikovanou většinu unijních premiérů a prezidentů a zároveň i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů.
O novém předsedovi či předsedkyni Evropské komise by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání Evropského parlamentu v září.
Kroužkování
V eurovolbách může hlasovat přibližně 373 milionů Evropanů, vybírají celkem 720 europoslanců. Z Česka jich bude 21 a voliči měli na výběr z 30 kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. O hlasy se ucházelo 674 českých kandidátů.
5:36
Analytička: Mladé zajímají zelené otázky, jsou pro ně palčivější než pro ostatní. Nejsou ale ekofanatici
Číst článek
Kromě možnosti volit určité politické uskupení šlo udělit i preferenční hlasy – kroužkovat mohli lidé maximálně dva uchazeče. Ze zahraničí se tentokrát hlasovat nedalo.
Výsledky budou zveřejněny najednou ve všech zemích, a to po uzavření poslední volební místnosti v EU, tedy v neděli po 23. hodině.
Svými hlasy ovlivní voliči nejen výběr nového předsedy Evropské komise, ale také podobu budoucích evropských předpisů, které se promítnou do českých zákonů. Volby jsou považovány zároveň za test spokojenosti občanů s dosavadní politikou parlamentních stran.
Hlasování v Česku
Itálie a Česko jsou jediné dvě unijní země, kde se volí dva dny. Účast ve volbách do Evropského parlamentu na některých místech Česka přesáhla 30 procent.
V Praze se účast před uzavřením volebních místností dokonce pohybovala kolem 40 procent. V posledních eurovolbách přitom volilo v celé zemi asi 29 procent oprávněných voličů.
Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Obec doufá, že se jí podaří stavbě zabránit
Číst článek
Podle ředitele odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáše Jirovce se eurovolby u nás obešly bez větších komplikací.
V Březnici na Havlíčkobrodsku sice někdo odcizil z budovy úřadu vlajku Evropské unie, hlasování to ale nijak neovlivnilo.
Menší problém v pátek řešil i magistrát v Jihlavě, část nahlášených komisařů k volbám nepřišla, a tak se museli jmenovat náhradníci.
„V pátek před zahájením voleb jsme museli sehnat pět náhradníků do okrskových volebních komisí v Jihlavě, protože někteří se omluvili těsně před začátkem voleb. Našli se ale i tací, kteří zkrátka nepřišli,“ řekl mluvčí radnice Radovan Daněk.
Hlasování v Unii
Evropané letos volí o 15 europoslanců víc než minule. Počet se zvýšil s ohledem na demografické změny v Unii. Dva europoslance navíc získají Francie, Španělsko a Nizozemsko, jednoho europoslance navíc pak budou mít Polsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Lotyšsko a Slovinsko.
Místní referenda jsou často klidnější než komunální kampaň, kontroverze k nim ale patří, míní politolog
Číst článek
Ve čtyřech zemích Unie je účast ve volbách povinná. Jsou to Belgie, Bulharsko, Lucembursko a Řecko.
Voličům musí být většinou 18 let. Výjimkou je Řecko, kde mohou hlasovat i sedmnáctiletí, a Belgie, Německo, Malta a Rakousko, kde je věková hranice 16 let.
Česko, Slovensko, Malta a Irsko jsou jedinými zeměmi, které neumožňují volit ze zahraničí. Naopak nejvíce možností, jak hlasovat, mají občané Estonska.
V několika volebních místnostech mohli volit už několik dní předem a jako jediní v Unii mohou hlasovat i online.
