Maďarsko v červenci převzalo předsednictví Radě EU. Premiér Viktor Orbán si to vyložil po svém a rozhodl se, že z něj bude diplomat, který se zasadí o mír. Vyrazil do Kyjeva, Moskvy, Pekingu a přes Washington to vzal do floridského Mar-a-Lago za exprezidentem Donaldem Trumpem. Touto „mírovou misí“ se tak vrací k tomu, o co se zasazoval už před dvěma lety. Vpádu ruských vojáků na Ukrajinu tehdy ale nezabránil.

Analýza Budapešť 5:00 15. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Za deset dní procestoval maďarský premiér Viktor Orbán čtyři země. Jednal s významnými geopolitickými hráči, své tažení rámuje jako mírovou misi. Účelem je prý přiblížit se ke klidu zbraní mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jaké kroky pro to podnikl doposud? Web iROZHLAS.cz analyzuje Orbánovy zahraniční cesty od počátku ruské invaze, které s konfliktem souvisí.

Podle jeho poradce Balázse Orbána (který s předsedou vlády není nijak příbuzensky spřízněný) nikdo nevynaložil dostatečnou iniciativu, aby sehrál roli mediátora. A právě o to se nyní maďarský premiér údajně snaží.

Nabité červencové dny Viktora Orbána

Maďarsko od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu před více než dvěma lety poskytuje Kyjevu pouze humanitární pomoc. Na rozdíl od většiny států unijní sedmadvacítky odmítá posílat finanční podporu nebo nakupovat zbraně.

Při projednávání nových balíků sankcí je to právě Budapešť, kdo společný postup rozporuje a zdráhá se jít ještě o krok dál. Navíc s Moskvou dál buduje kontakty, Rusové se aktuálně velmi angažují při dostavbě jaderné elektrárny Paks.

I kvůli těmto příkladům je současná Orbánova snaha pasovat se do role hlavního diplomatického vyjednavače pro západní spojence nevěrohodná. Jakmile zahájil svou „mírovou misi“, začali se ozývat evropští politici, kteří odsuzovali zejména dialog s vládcem Kremlu Putinem.

Přední představitelé Unie pak upozorňovali na to, že premiér zastupuje jen sám sebe a jedná se o bilaterální návštěvu, protože mandát EU k tomu nedostal.

.@PM_ViktorOrban visit to Moscow falls exclusively in the bilateral relations between Hungary & Russia. #EUCO positions on Russian war against Ukraine exclude official contacts between the EU & President Putin.

PM Orban is thus not representing the EU.https://t.co/0xPP1ZhNp8

— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) July 5, 2024

‚Nejen sedět a čekat‘

Maďarská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Orbánův poradce karikoval vyjádření unijních představitelů: „Můžeme si dát večeři, nebo k tomu také potřebujeme mandát Evropské rady?“

Největší rozruch vzbudila cesta do Moskvy. „Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ ospravedlňoval Orbán svůj výjezd.

Schůzka s Vladimirem Putinem následovala po jednání s Volodymyrem Zelenským. Jak ale zdůraznilo ukrajinské ministerstvo zahraničí, Orbán cestu do Moskvy s Kyjevem nekonzultoval. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvedlo na webu.

K ukončení války je třeba mnoho kroků, ale my jsme udělali ten první, řekl Orbán po jednání s Putinem

Číst článek

Tohle ale nebyl jediný výmol, který musel maďarský premiér vybírat. Události dělil víkend. Poté, co Orbán jednal v pátek s Putinem, dopadla v pondělí raketa na dětskou nemocnici v Kyjevě.

A zatímco západní politici okamžitě odsuzovali další ruský atak, Orbán si dal s vyjádřením na čas. „Brutalita rusko-ukrajinské války dosáhla nové úrovně,“ napsal o den později.

„Narůstající intenzita války je výzvou pro globální mocnosti, aby opustily svou válečnou politiku a místo toho vytvořily mírovou politiku, která by Rusko a Ukrajinu dovedla k příměří a míru. Jen tak lze zabránit dalšímu krveprolití,“ neodpustil si komentář.

Raději na východ

Podobná prohlášení už z úst maďarského premiéra zaznívala. Byl jedním z posledních evropských lídrů, kteří s Vladimirem Putinem hovořili, než vypustil ruské vojáky na Ukrajinu. Orbán se s ním sešel na začátku února. Šlo o jejich dvanácté setkání za dobu, co jsou oba v úřadu. Oba doufali, že nebude poslední, a deklarovali, že chtějí dále spolupracovat.

Viktora Orbána čekali krátce poté, na začátku dubna 2022, parlamentní volby, v nichž svou pozici upevnil a stal se počtvrté premiérem. Jenže Putinova invaze jejich osobní interakci na nějaký čas přerušila.

Na první návštěvu zamířil staronový maďarský předseda vlády do Vatikánu za papežem. Poté ho uvítal rakouský kancléř Karl Nehammer.

Orbán: Čína je jedním z pilířů nového světového řádu. Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu

Číst článek

Kompletní seznam všech Orbánových oficiálních cest není možné dohledat. Z těch, o kterých padla zmínka, ale vyplývá, že v uplynulých dvou letech vyjíždí za svými spojenci především na východě.

Opakovaně se vydává do Číny, Turecka, rád jezdí také do Turkmenistánu a Kazachstánu. Setkal se ale také s představiteli Gruzie, Srbska, Egypta, Albánie, Rumunska.

Povětšinou je deklarovaným účelem klasická bilaterální návštěva nebo podpis memoranda o spolupráci. Orbán jezdil ale také třeba do Švýcarska, které se tradičně zaštiťuje neutralitou v jakékoliv krizi.

Poněkud chladnější jsou jeho jednání se západními politiky. Ti mu vyčítají už zmíněný maďarský přístup k pomoci Ukrajině, který hatí rychlejší společný postup Unie. Orbán proto bilaterálními návštěvami šetří.

Minulý měsíc ale udělal výjimku: během týdne zavítal do Německa, Itálie a Francie. Orbán to rámoval jako „evropskou tour“, kterou podnikl těsně před maďarských MEGA předsednictvím.

Maďarský sólokapr

Od července Maďarsko předsedá Radě EU. Jak se zdá, právě tato pozice popostrčila premiéra, aby vyrazil do akce a na cesty. Předsednictví sice formálně vedou ministři Orbánovy vlády, počínání jeho samotného však nevrhá dobrý stín na unijní politiku.

Podle unijní právní služby bylo dokonce setkání s Putinem v rozporu se smlouvami EU, upozornil na to list Financial Times. Výjezdem do Moskvy totiž mohl ohrozit dosažení cílů Unie. Orbán také porušil právní ustanovení, které vyzývá všechny členy k provádění zahraničněpolitických aktivit bez výhrad v duchu loajality a vzájemné solidarity.

Začínají se tak ozývat hlasy, aby bylo Maďarsku předsednictví zkráceno. K omezení není nutná jednomyslná shoda, stačí kvalifikovaná většina. Jen dva týdny poté, co bylo zahájeno, už se objevují návrhy možností, jak předat pomyslné žezlo Polsku.

A není to poprvé, co se podobné úvahy objevily. Už před rokem zaznívaly výzvy, aby maďarské předsednictví dostalo stopku. Loni v červnu k tomu europoslanci vyzvali členské státy. K bezprecedentnímu kroku se ale nepřistoupilo, chyběla pro to politická vůle.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít