OSN se má začít zabývat palestinskou žádostí o nezávislost
Rada bezpečnosti OSN by dnes měla zahájit neformální konzultace o uznání nezávislého palestinského státu. O to minulý týden požádal palestinský prezident Mahmúd Abbás. Spojené státy už předem oznámily, že pokud se nepodaří palestinskou žádost zablokovat jiným způsobem, uplatní v Radě bezpečnosti své právo veta. Očekává se proto vleklá diplomatická bitva a složité vyjednávání.
Výhrady k uznání palestinského státu má Izrael a jeho západní spojenci. Ti tvrdí, že jedinou cestou jsou pro Palestince rozhovory s Izraelem. Palestinci zase namítají, že se jedná už 17 let, ale údajně bez výsledku.
V Radě bezpečnosti se bude bojovat o hlasy nerozhodnutých zemí. Pokud totiž Palestinci nezískají podporu devíti z celkových 15 členů Rady, Američané nic ani nebudou muset vetovat.
Palestinského prezidenta Abbáse čekalo po návratu z New Yorku přivítání jako pro národního hrdinu. Izraelský tisk mezitím připouští, že dění ve světové organizaci ještě více ukázalo izolaci, do které se Izrael dostává.
Roztržka mezi velmocemi
Takzvaný mezinárodní kvartet se už devět let pokouší dotlačit Izrael a Palestince k uzavření mírové dohody. Minulý týden se ale kvůli blízkovýchodnímu konfliktu málem rozpadl samotný kvartet. Informují o tom izraelská média.
Kvartet se snaží vymyslet jakýsi harmonogram pro obnovení mírových rozhovorů a sestává ze zástupců Spojených států, Evropské unie, OSN a Ruska. Konflikt vznikl mezi Ruskem a třemi zbývajícími stranami.
Rusko se postavilo na stranu Palestinců a jejich jménem odmítalo, aby se mluvilo o definici Izraele jako židovského státu, což je izraelský požadavek. Chvíli to dokonce vypadalo, že kvartet zůstane jen tříčlenný a přestane tak být kvartetem úplně.
Nakonec se všem čtyřem stranám podařilo dohodnout na nekonkrétním plánu. Vyškrtla se sice slova o Izraeli jako o židovském státu, nicméně tři západní zástupci prosadili, že se nebude mluvit o hranicích z roku 1967 jako o základu budoucí hranice mezi Izraelem a Palestinci.
Palestinci jsou zatím proti. Říkají, že se v plánu nemluví o hranicích z roku 1967 a také jim vadí, že se v něm Izraeli nezakazuje dál rozšiřovat židovské osady. Palestinci trvají na tom, že nebudou jednat, pokud se ve stejnou chvíli budou usazovat další osadníci na místech, kde má palestinský stát vzniknout.
Izraelci s plánem souhlasí, i když s výhradami. O oficiálním stanovisku bude dnes izraelská vláda jednat.
Izrael má podporu USA, ale v regionu přátele ztrácí
„Palestincům se podařilo po relativně dlouhé době přitáhnout k sobě pozornost celého světa, a to tentokrát v zásadě takovým sympatickým způsobem,“ říká odborník na geopolitiku Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha.
„Nejednalo se o využití nebo zneužití politicky motivovaného násilí, ale palestinský představitel Abbás zaujal média a světové veřejné mínění tím, co předvedl v NY na plénu OSN,“ dodává.
Pozorovatelé si všimli, že americký prezident Barack Obama pronesl před OSN silně proizraelský projev, ačkoliv se svého času vyslovil pro vznik palestinského státu.
„Obama se nikdy nepostavil jednoznačně na stranu Palestiny. On byl velice kritický vůči Izraeli, říkal, že se budou muset dohodnout - v tomto ohledu se na americké politice nic nezměnilo, ale americká administrativa rozhodně ani pod Obamou nevystupovala jako propalestinská a protiizraelská,“ říká Romancov.
Izrael má ale podle něj v regionu i závažnější problémy. „To co je pro Tel Aviv velký problém jsou komplikace na trase Ankara – Tel Aviv, rozpory mezi Tureckém a Izraelem – to je to podstatné,“ míní.
„Upřímně řečeno, i kdyby palestinský stát vzniknul, nebude to dlouhou dobu, pokud vůbec kdy, životaschopná entita,“ podotýká Michael Romancov.
