Otázky a odpovědi: Je Zelenskyj legitimní prezident a kdy půjdou Ukrajinci znovu volit hlavu státu?
„Volodymyr Zelenskyj už není ukrajinským prezidentem.“ Takový narativ v posledních měsících šíří ruská propaganda, používá ho i ruský prezident Vladimir Putin a přejímá ho i řada českých uživatelů sociálních sítí. Jak to skutečně s prezidentstvím Zelenského je a kdy se Ukrajina dočká nových voleb? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na čtyři základní otázky.
1. Kdy měl Zelenskému vypršet mandát?
Oficiálně mělo po posledních volbách skončit funkční období prezidenta Ukrajiny v květnu 2024, kdy mu vypršel pětiletý mandát. Kvůli ruské agresi je ale všechno jinak.
Volby na Ukrajině? Zrušení válečného stavu by podle Zelenského pomohlo Rusku
Číst článek
„Kdybychom byli ve standardní situaci, tak by mandát samozřejmě logicky vypršel, protože je rámovaný časem a protože je Ukrajina demokratickou zemí, na rozdíl od Ruska nebo Běloruska. Volby jsou tam pravidelně a jsou hodnocené jako rovné a spravedlivé,“ popisuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, který se zaměřuje na východní Evropu.
Kvůli válečnému stavu, který trvá od února 2022, ale ukrajinské právo volby neumožňuje. „Mandát ale de facto vypršet nemohl, protože Ukrajina je svázaná zákonem o výjimečném stavu, který zakazuje uskutečnit volby v dobách války,“ vysvětluje.
Analytik také upozorňuje, že takový stav není nic nového a v minulosti se s ním potkala například Velká Británie. Tam se volby do dolní sněmovny odkládaly za druhé světové války.
2. Jak dlouho bude trvat válečný stav?
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v plném rozsahu 24. února 2022. Téhož dne bylo v zemi zavedeno stanné právo a do 26. března byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Od té doby ukrajinský parlament třináctkrát prodloužil trvání válečného stavu a mobilizace. Naposledy válečný stav Ukrajina prodloužila do 9. května 2025.
3. Kdy budou na Ukrajině volby?
Podle zákona sice mohou volby nastat po skončení válečného stavu, jejich reálně uspořádání ale bude podle analytika Havlíčka složitější.
„I kdyby se válka hypoteticky zastavila zítra, tak je to velmi složité kvůli tomu, že Ukrajina má miliony svých lidí za hranicemi. Uvádí se někde kolem pěti až šesti milionů jenom na Západě plus další lidé v Rusku, kam část taky uprchla. A samozřejmě má něco přes 20 procent svého území okupovaného, takže je to velmi složitý proces‚“ vysvětluje.
Ve hře je kvůli volbám i scénář přerušení válečného stavu bez ukončení války, to ale sám ukrajinský prezident odmítá.
Američtí zástupci odlétají do Saúdské Arábie. Jednat budou o konci války na Ukrajině
Číst článek
V nedávném rozhovoru pro britskou stanici ITV News uvedl, že se voleb vůbec nebojí, ale pozastavení válečného stavu by znamenalo problémy pro armádu a tím pádem obranu země proti ruským útokům. Dodal, že volby nelze uspořádat na okupovaných územích, a jejich legitimita by proto byla sporná.
4. Jakou roli hrají Spojené státy?
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina volby uspořádala ještě letos, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali. Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
Za zcela nerealistické nepovažuje uspořádání voleb ani analytik Havlíček. „Je vidět, že se teď hodně věcí rychle posouvá a součástí rétoriky, kterou mají minimálně Spojené státy, je, že v okamžiku, kdy by ty boje se zastavily, tak je nějaká perspektiva toho, že by volby mohly být uskutečněné. Ukrajina se, jak víme, na tuto eventualitu sama připravuje,“ podotýká.
„V momentě, kdy bude uzavřeno příměří a skutečně opadnou boje, je Ukrajina schopná do třeba 30 dní uskutečnit volby. Za tímto účelem se dlouhou dobu v Kyjevě vedou i diskuse o tom, jak reformovat třeba volební zákon,“ dodává analytik.
