Tichý miliardář, král oligarchů a velký obchodník střední Evropy. Jak o Kellnerovi píšou v zahraničí
Tragickému úmrtí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera věnují značnou pozornost nejen média v Česku, ale také v zahraničí. Například britský deník The Guardian nebo německá televize Deutsche Welle měly zprávu o nehodě vrtulníku na titulní stránce ještě během pondělního odpoledne, další zpravodajské servery pak kromě popisu tragické události rozebírají i to, kdo vlastně byl Petr Kellner a co bude jeho smrt znamenat pro Česko.
Zpráva o sobotní havárii vrtulníku na Aljašce, při které kromě Kellnera zahynuli další čtyři lidé, se dostala také na stránky americké televize CNN. Kromě popisu událostí připomíná i Kellnerovy obchodní aktivity a zprostředkovává reakce českých představitelů včetně premiéra Andreje Babiše (za ANO) a prezidenta Miloše Zemana.
Vedle agenturních zpráv ale některé zahraniční zpravodajské servery přinášejí také Kellnerův zevrubný profil, ve kterém popisují jeho cestu na vrchol žebříčku nejbohatších lidí v Česku a snaží se odhadnout další budoucnost jeho byznysového impéria i Česka jako takového.
„Po úmrtí samotářského miliardáře zůstává osud jeho obchodního impéria, které sahá od České republiky přes střední a východní Evropu až po Rusko a Čínu, nejistý,“ píše server Balkan Insight, který zároveň připomíná zprávy z posledních let o Kellnerově sílícím vlivu na českou zahraniční politiku, zejména pak na „jeho úsilí pomáhat Zemanovi navazovat úzké vztahy s Čínou“.
Luxusní ráj pro snowboardisty a dobrodruhy. V resortu na Aljašce byl Kellner častým hostem
Číst článek
V podobném duchu se nese také článek s titulkem „Petr Kellner, velký obchodník střední Evropy“ zveřejněný na stránkách magazínu BNE Intellinews.
„Jeho tragická smrt změní rovnováhu sil mezi ‚oligarchy‘ v zemi, mezi kterými byl nezpochybnitelným králem, a může mít dopad i na orientaci země ve vztahu k Číně,“ píše BNE Intellinews, podle kterého Kellnerovo úmrtí vyvolalo řadu otázek týkající se „nástupnictví, směřování, či dokonce rozkladu“ jeho finanční skupiny PPF, v níž měl téměř 99procentní podíl. Pozastavuje se ale také nad dalším směřováním české zahraniční politiky.
„Kellnerův zákulisní vliv, zejména pokud jde o Čínu, v posledních letech rostl. To v zemi vyvolalo odpor, vláda začala couvat a odmítla nechat čínské společnosti, aby vstoupily do tendrů na budování telekomunikační infrastruktury či jaderných elektráren,“ dodává zpravodajský server, podle kterého bude směřování této politiky vůči Pekingu „bez Kellnerova lobbování pokračovat i nadále“.
Kromě jeho vlivu na česko-čínskou politiku si ale BNE Intellinews všímá také Kellnerova neobyčejného obchodního talentu a poukazuje na to, že si „na rozdíl od ostatních magnátů vždy udržoval nízký profil“ – nikdy se z Česka neodstěhoval a často vyzvedával své čtyři děti ve škole osobně. Zřídkakdy také vydával veřejná prohlášení a jen výjimečně poskytoval novinářům rozhovory, píše server.
Kellner jako filantrop
Jako tichého, nenápadného a někdy tajemného miliardáře vykreslují Kellnera také média na Slovensku, kde má skupina PPF bohaté podnikatelské aktivity. O dalším působení Kellnerova impéria proto často spekulují také slovenské deníky.
Zesnulého Kellnera nahradí v čele PPF akcionář Bartoníček, dříve šéfoval České pojišťovně
Číst článek
„Jeden z pravděpodobných scénářů je, že PPF nabere podobný kurz jako Agrofert Andreje Babiše po jeho odchodu do politiky. V rukou manažerů Agrofert žádným zhoršením výsledků netrpí, ale bez dravého vlastníka se zpomalilo skupování nových firem,“ napsal Denník E, podle kterého může mít tragédie vliv hlavně na byznys, který je rozpracován, případně postaven na osobních kontaktech.
Úmrtí Petra Kellnera věnují značnou pozornost také ruská média, která jméno nejbohatšího Čecha spojují hlavně s obchodní sítí Eldorado. Obchodní řetězec, který se zaměřuje na prodej elektroniky a malých domácích spotřebičů, Kellner vlastnil až do roku 2016, kdy ho koupili ruští investoři.
Například zpravodajský web Gazeta.ru Kellnera vykresluje jako „filantropa, který podporoval projekty v oblasti vědy a vzdělávání“ a poslal značné množství peněz na rozvoj českých škol i granty pro české studenty v zahraničí.
