Egyptská Hurgháda už půl roku zakazuje plastové obaly. Papírové sáčky jsou drahé, stěžují si prodejci
V egyptské Hurghádě platí už víc než půl roku zákaz používání jednorázových plastů. Znečištění Rudého moře plastovými úlomky a úhyn mořských živočichů řeší především nevládní organizace. Podpořila je ale nakonec i místní správa. V zemi nechvalně proslulé všudypřítomnými odpadky tak začal slibný proces. Zlepšení stavu ryb a korálů v Rudém moři ale zřejmě přijde až za několik let.
„Pro mě je tohle velký problém. Podívejte, tohle je balík padesáti plastových sáčků. Ale stejně velký balík papírových sáčků je mnohem dražší,“ říká Abú Ahmad, který provozuje úhledný malý obchůdek přímo v centru Hurghády. Egyptští i cizí zákazníci si od něj nadále odnášejí ovoce a zeleninu v plastových sáčcích. „Já to chápu, že plasty jsou zase problém pro moře a pro mou zemi. Ale mohli bychom udělat nějaký kompromis. Já když řeknu zákazníkovi, že musí zaplatit dvě libry za papírový sáček, otočí se a odejde,“ stěžuje si.
Jak Egyptu prospěl půlroční zákaz jednorázových plastů? Na místě zjišťoval Štěpán Macháček
Úřady začaly jednorázové plastové tašky v obchodech nekompromisně postihovat. „Už jsem platil pokuty. Přijdou, zabaví Vám veškeré plastové sáčky, řeknou si o pokutu pět tisíc liber a ještě na Vás podají žalobu,“ popisuje Ahmad.
Právě zavazuje na pultu mikrotenový sáček s rajčaty a okurkami panu Ašrafovi, který sem chodí nakupovat pravidelně. Pracuje v hurghádském bezcelním obchodě a za papírový sáček by si zřejmě i připlatil. „Z hlediska zdraví a životního prostředí je papír určitě lepší. Zvlášť na mořském pobřeží často fouká a plastový odpad se dostane do moře. Kdyby lidé poctivě třídili a odpad se recykloval, byly by papírové sáčky levnější,“ myslí si.
Alexandr a Jelena si od Abú Ahmada také odnášejí ovoce a zeleninu v mikrotenových sáčcích, ve druhé ruce ale pan Alexandr třímá recyklovatelné tašky z nedaleké samoobsluhy. „V samoobsluhách už plastové tašky nemají, prodávají tam jen tyhle, ale tady v malém zelinářství nám dávají ovoce a zeleninu pořád do plastových pytlíků,“ vysvětluje. Paní Jelena dodává, že moře je plné odpadků a že je nejvyšší čas s tím něco dělat.
Nejvíce plastových odpadků je od Coca-Coly, zjistili dobrovolníci při úklidu pláží po celém světě
Číst článek
Manželé jsou z ukrajinské Alexandrie a na zimu si v Hurghádě pronajali byt. Kromě malých trhovců a obchůdků, jako je zelinář Abú Ahmad, se zdá, že zákaz jednorázových plastů během svého prvního půlroku docela zafungoval.
V nedaleké malé samoobsluze plastová taška k dostání není. „Plasty jsou zakázané, zakázal je sám guvernér. Teď tady máme jen tyhle tašky za libru. Nechci platit žádné pokuty, takže plastové sáčky už nedávám,“ ukazuje vedoucí prodejny Ibráhím na hromadu recyklovatelných tašek z netkaných textilií. Říká, že po zpoplatnění tašek si teď mnozí zákazníci nosí na nákupy z domova vlastní.
Vliv turistů
Na prosazení zákazu jednorázových plastů v Hurghádě má hlavní podíl nevládní organizace Hepca, kterou vede energická Káhiřanka Heba Šaukíová. „Můžu s klidným svědomím říct, že zákaz má jasné výsledky. Měříme to na objemu plastového odpadu, který naše organizace sváží a recykluje. Množství vyhozených plastových sáčků a tašek se jednoznačně snížilo,“ tvrdí.
Zákaz se týká obchodů, tržišť a restaurací, pro hotely zatím oficiálně neplatí. Ani v nich ale hosté už na plastová brčka či kelímky skoro nenarazí. „Je bezvadné, že se do náhrady plastových předmětů pustily i hotelové resorty. Využívají toho i k marketingu. Vidím to jako úspěch, i když půl roku je pro hodnocení velmi krátká doba,“ myslí si Šaukíová.
Potravinářské firmy používají příliš plastových obalů. K neekologickému řešení svádí i reklamní potenciál
Číst článek
Podle Heby mají hlavně západní turisté na prosazování zákazu velký vliv. „Všichni Západoevropané dobře vědí, o co jde. Ohledně ochrany životního prostředí jsou uvědomělí. Občas se i stávalo, že když jim tady v kavárně dali nápoj s plastovým brčkem, odmítli ho s tím, že je o zákazu dobře vědí,“ říká Šaukíová.
Nepopírá, že zákaz a tlak na obchody a restaurace přináší jejich majitelům řadu problémů. „Vím, že plastové sáčky jsou levnější. My se snažíme, aby tu v Hurghádě začala lokální výroba obalů papírových, aby jejich koncová cena nebyla tak vysoká. Ani používání papírových tašek ale není ideální. Naším cílem je, aby lidé chodili nakupovat s taškami na vícero použití. Takhle to chodilo, když jsem byla malá. V obchodě jsme žádný sáček nebo tašku nedostali. A v pohodě jsme to zvládali.“
