Rozpory v koalici a právo veta prezidenta. S obnovením práva na potrat Tusk naráží na překážky
Nadšení z loňských podzimních voleb u části Poláků ustupuje frustraci a pochybnostem, zda se nové vládě podaří smýt, nebo alespoň oslabit desetiletí pravicové politiky. Překážky zůstávají obrovské. Premiér Donald Tusk se potýká s rozpory ve vládnoucí koalici, právem veta prezidenta, který je spojencem strany Právo a spravedlnost (PiS), i ústavním soudem jmenovaným předchozí vládou.
Obě kliniky, na kterých působí gynekoložka Maria Kubisová, dělí jen 30 kilometrů a hraniční přechod. To, co je legální na německé klinice, je na té polské trestné.
Polky vyhledávají gynekologickou pomoc v Německu zejména v posledních třech letech, tedy od doby, kdy polský soud podporovaný vládou Práva a spravedlnosti zavedl téměř úplný zákaz potratů, připomíná americký deník The Washington Post.
„Ve většině případů jde o ženy ve věku kolem čtyřiceti let, které nosí plod s abnormalitami,“ popisuje lékařka a vytahuje snímek z nedávného ultrazvuku. „Dvanáct týdnů, šest centimetrů dlouhý. Bez mozku, bez rukou, bez nohou. Střeva jsou mimo břicho,“ ukazuje Kubisová.
‚Otevřená válka.‘ Spor Tuska s Dudou graduje, hrozí Polsku předčasné volby?
Číst článek
Stejně jako miliony Poláků, kteří podpořili konec pravicové vlády, i Kubisová doufá, že nová centristická vláda země zmenší propast mezi Polskem a zbytkem Evropy.
Pokud jde o potraty, premiér Tusk slíbil, že nahradí jednu z nejpřísnějších evropských politik novou legislativou. Chce umožnit návrat k potratům v případě abnormalit plodu a zajistit také legální a bezpečnou potratovou péči až do 12. týdne těhotenství.
Když Tuskova Občanská koalice minulý týden představila svůj návrh zákona o právech na potrat, premiér varoval, že nemusí mít dostatečnou podporu, aby prošel.
Podle návrhu zákona má těhotná žena mít právo na přerušení těhotenství do konce 12. týdne. Potraty by byly povoleny i po uplynutí této doby v případech, které představují ohrožení života nebo zdraví ženy, zahrnují vrozené vady plodu nebo je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.
Návrat potratové pilulky
Návrh zákona stanoví, že všichni poskytovatelé, kteří dostávají veřejné prostředky na péči o těhotné, musí nabízet potraty. Vláda usiluje také o obnovení přístupu k potratové pilulce bez lékařského předpisu.
Zatímco u zákona o pilulkách se očekává, že bude parlamentem schválen, šance širšího návrhu potratové legislativy jsou méně příznivé.
Polská Občanská koalice v průzkumech poprvé překonala Právo a spravedlnost, které podporu ztrácí
Číst článek
Polské ženy zůstávají v nejistotě. Za poslední tři roky státní zástupci vyšetřovali šest případů, kdy těhotné ženy zemřely poté, co jim lékaři odmítli ukončit těhotenství.
Loni na jaře polský soud v přelomovém případu uznal aktivistku Justynu Wydrzynskou vinnou z nelegálního poskytování potratových pilulek a odsoudil ji k osmi měsícům veřejně prospěšných prací. Její právníci se v květnu proti rozsudku odvolali a stále čekají na termín soudu.
Projednává se také případ třicetiletého muže z jižního Polska, který se přiznal k tomu, že pomohl své partnerce přivodit potrat tím, že si prostřednictvím svého přítele opatřil léky proti bolesti na předpis. Soudce zatím soudní řízení odročil s tím, že by se předpisy mohly brzy změnit.
Gynekoložka Kubisová přestala na své klinice v polském Štětíně přijímat těhotné ženy ihned po zpřísnění potratové legislativy před třemi lety. Začala pracovat v částečném exilu.
Vytváření atmosféry strachu
Ještě před nástupem Tuska do funkce byla obviněna, že v rozporu se zákonem z roku 1997 pomohla pěti ženám získat potratové pilulky. Lékařka obvinění odmítá. Tvrdí, že když ozbrojení vládní agenti před rokem vtrhli na její polskou kliniku, odnesli si i notebooky, které používá v rámci své praxe v Německu.
Podivínský krčmář toužící po spiknutí. Se stereotypy o Židech v Polsku bojuje muzeum i populární seriál
Číst článek
Organizace Human Rights Watch zařadila tuto razii na seznam „spekulativních vyšetřování a příliš rozsáhlých prohlídek“, které předchozí vláda prováděla s cílem prosazovat politickou agendu a vytvářet atmosféru strachu.
Po většinu druhé poloviny 20. století byly potraty za polské komunistické vlády legální. Když v roce 1989 skončila, katolická církev začala prosazovat přísnější potratové zákony.
V roce 1993 zákonodárný sbor schválil legislativu zakazující interrupce s výjimkou případů incestu nebo znásilnění, pokud bylo ohroženo zdraví matky nebo pokud byla u plodu diagnostikována závažná vrozená vada.
Největší protesty od pádu komunismu
Když se strana Práva a spravedlnost dostala v roce 2015 k moci, snažila se potraty omezit ještě víc. Téměř úplný zákaz potratů nakonec uzákonil Ústavní tribunál a soud obsazený věrnými straníky. Rozhodnutí soudu bylo velmi nepopulární a vyvolalo největší protesty v Polsku od pádu komunismu.
Neposkytnutí pomoci a ohrožení. Za smrt těhotné Polky v roce 2021 mohou podle soudu lékaři, ne zákon
Číst článek
Ačkoliv se Tusk nepokusil zrušit omezení potratů, když byl naposledy premiérem v letech 2007 až 2014, jeho strana se v posledních volbách odvolávala na obnovení práva na potrat jako na hlavní bod svého programu. Podle analytiků tento postoj pomohl nové vládě dostat se k moci.
Aktivisté za práva na potraty nyní požadují, aby Tuskova vláda dodržela své předvolební sliby. Gynekoložka Maria Kubisová doufá, že potraty budou opět legální v případě abnormalit plodu, a přivítala by i zrušení zákona z roku 1997, který kriminalizuje pomoc při ukončení těhotenství.
„Samozřejmě by to byla úleva pro mě osobně, ale také pro ženy,“ říká lékařka. „Právě teď mají pocit, že jim nikdo nechce pomoct. Lidé se bojí jim pomáhat a mladší generaci to od mé profese odrazuje,“ uzavírá slovy polské gynekoložky americký Washington Post.
