Pravoslavní slaví Vánoce. Na Tři krále dostávají dárky i děti ve Španělsku
Pravoslavní křesťané začínají 6. ledna slavit Vánoce. Řídí se totiž juliánským kalendářem. Největší komunita pravoslavných křesťanů žije v Rusku, slaví je ale i lidé v Řecku, Srbsku nebo na Ukrajině. Pravoslavné oslavy narození Ježíše Krista zahájí půlnoční mše. I ve Španělsku se oslavy Vánoc od českých zvyků v mnohém liší. Například i v tom, že španělské děti dostávají dárky nadvakrát.
Věřící v Kyjevě se i letos vydají na půlnoční mši do některého ze svých pravoslavných chrámů. Na Ukrajině je Štědrý den posledním dnem půstu. Po půlnoci tak smějí znovu jíst maso, ryby a mléčné výrobky.
Putin nařídil zastavit palbu na Ukrajině v době pravoslavných Vánoc. ‚Pokrytectví,‘ reaguje Kyjev
Číst článek
V Srbsku lidé před štědrovečerní půlnoční mší podle tradice pálí dubové poleno nebo větev, které přináší lidem do domů štěstí a lásku.
V Bulharsku pravoslavní křesťané 6. ledna slaví svátek zjevení Ježíše Krista tradičním mužským tancem a zpěvem v řece.
Ve Španělsku se děti konečně dočkaly všech vánočních dárků. Nosí jim je tam totiž až Tři králové, i když část dárků malým Španělům a Španělkám naděluje pod stromeček už předtím i takzvaný Papa Noel.
Tak jako píšou české děti dopisy Ježíškovi, píšou španělské děti dopisy Třem králům. Ti jim přinesou dárky v předvečer Tří králů a děti je pod stromečkem najdou a rozbalí 6. ledna ráno.
Tři králové v pátek přišli i k budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Koledníci v kostýmech Kašpara, Melichara a Baltazara budou vybírat peníze pro potřebné.
Sbírku už 23 let pořádá Charita České republiky. Za tu dobu vybrali tři králové přes jeden a půl miliardy korun. Peníze putují na pomoc lidem v nouzi. Často je dostávají hendikepovaní, senioři nebo matky s dětmi v tísni. Letos sbírka po celém Česku potrvá do 15. ledna.