Před 65 lety si mocnosti na Jaltě rozdělily sféry vlivu v Evropě
Je to již 65 let, kdy se představitelé mocností, vítězících ve druhé světové válce, tedy Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu, dohodli na rozdělení sfér vlivu v Evropě po skončení války. Předurčily tak vývoj na kontinentu i období nesvobody ve střední a východní Evropě na následující desetiletí. Alespoň tak bývá ve zkratce charakterizována Jaltská konference, která skončila 11. února 1945.
"Tak jak je to často prezentováno, jde o ,Jaltský mýtus' v krystalické podobě. Když se důkladně podíváme do všech dobových dokumentů, nic podobného se nám nepotvrzuje. Pochopitelně představitelé tří vítězících mocností museli dělat určité kompromisy ve sporných otázkách, nicméně k žádnému rozdělení Evropy na sféry vlivu nedošlo," nesouhlasí s všeobecně vžitou představou o konferenci historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
"Už fakt, že těsně před koncem války britský premiér Winston Churchill naléhal na americkou generalitu a nového prezidenta Trumana, aby americká armáda postupovala do Berlína a do prahy, svědčí o tom, že k žádnému konkrétnímu rozdělení Evropy předem nedošlo. Zdaleka nejsem sám, kdo tuto interpretaci zastává," pokračuje Smetana.
O Jaltské konferenci mluvil na Rádiu Česko historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Československo podle tohoto "mýtu" bylo ponecháno na pospas Sovětskému svazu, a nikdo s tím nemohl už nic dělat. Ani s tím historik Smetana nesouhlasí:
"Československo nebylo na Jaltě vůbec zmíněno, nestalo se předmětem jednání. Naopak velmi spornou byla otázka Polska. Nikoliv východní hranice, ta byla určena již v Teheránu. Západní hranice pak byla vytyčena až na Postupimské konferenci. Na Jaltě se ale dojednala polská vláda."
