Procházková: V Gruzii se vše točí kolem miliardáře Ivanišviliho. Myslím, že opozici nakonec nezakáže
Gruzii v sobotu čekají klíčové parlamentní volby. Prezidentka Salome Zubarišviliová je označuje za volbu Gruzínců mezi proevropským, nebo proruským směrem. Vládnoucí strana Gruzínský sen naznačuje, že sice stojí o evropské partnerství, ale nechce si pokazit vztahy s Ruskem. „Říkají, že chtějí do Evropy, ale nechtějí její diktát,“ popisuje pro Český rozhlas Plus reportérka Deníku N Petra Procházková, která sleduje parlamentní volby přímo v Gruzii.
Gruzii vládne už tři volební období strana Gruzínský sen oligarchy Bidziny Ivanišviliho. Od roku 2020 ale začíná uplatňovat autoritářské metody, které vyvrcholily před několika měsíci přijetím zákona o transparenci zahraničního vlivu. Evropská unie pak právě na základě tohoto zákona Gruzii pozastavila status kandidátské země. Vy jste jako novinářka Deníku N neměla se vstupem do Gruzie problém?
Ne, my jsme neměli žádný problém. Cestovali jsme spolu ještě s dalšími kolegy. Jsem tady s novinářkou a fotografkou Ivou Zímovou a fotografem Gabrielem Kuchtou. Všichni jsme prošli zcela bez problémů a máme i akreditace na volby, které nám také byly bez problémů vydány.
Poslechněte si rozhovor s konzultaltem mezinárodní rozvojové spolupráce Janem Černíkem a reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou
Jak byste popsala předvolební náladu, ve které jste se v Gruzii ocitla?
Je to tak, jak jsme očekávali. Opravdu tady dominuje předvolební kampaň vládní strany Gruzínský sen. Dá se říct, že když jdete po městě Tbilisi, doslova zakopáváte na každém rohu o reklamu s číslem 41, které je až magické. Je na všech obchodech, na všech autobusech, trolejbusech, zastávkách.
Je tady dominantní reklama, o které se hodně mluvilo i u nás a která vzbudila hodně emocí. V té se srovnávají zničené budovy a objekty na Ukrajině s krásně opravenými objekty tady v Gruzii. Má to naznačit, že když zvolíte Gruzínský sen, vyhnete se podobnému konfliktu s Ruskem, jaký teď vidíme na Ukrajině.
‚Nechceme diktát‘
Na volebních plakátech stojí hesla jako: Jen do Evropy. Strana Gruzínský sen navíc v kampani využívá evropské barvy – modrou, žlutou – a hvězdy. Může to zakrýt fakt, že její vládní kroky jdou opačným směrem?
Vlastně ani voliči to tak nevnímají. Takto se neprezentují ani představitelé strany. Tvrdí, že ano, chtějí do Evropy. Ve středu tu byla velikánská demonstrace, poslední demonstrace před volbami. Organizoval ji Gruzínský sen. Bylo to vysloveně zahaleno do vlajek a symbolů Evropské unie.
Gruzíni si ve volbách zvolí mezi EU a Kremlem. Chybí ale sjednocená opozice proti proruské vládě
Číst článek
Ale také říkají: „Chceme do Evropy, ale nechceme ten diktát. Nechceme diktát, který se týká práv menšin, především LGBTQ menšiny. Nechceme, aby nám brali naše tradice. Nechceme, aby nám zasahovali do vnitřního zákonodárství. Chceme do Evropy, chceme se přátelit s Evropou, ale chceme být za dobře i s Ruskem.“
Jak velký vliv na volby má zakladatel strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili, bývalý premiér a miliardář, který si většinu svého majetku vydělal v Rusku?
Má obrovský vliv. Neoficiálně řídí celou zemi, protože už nezastává žádné oficiální funkce. Je to osoba, kolem které se všechno točí. Ostatně i na předvolební kampani bylo vidět, že do ní byly vloženy obrovské peníze, obrovské úsilí. Třeba na demonstraci byli sváženi lidé z celé Gruzie. Muselo to stát opravdu obrovské peníze.
Ivanišvili je i finančník kampaně a je její tváří. Na demonstraci například vystupovali oba jeho synové, takže do toho zapojil celou svou rodinu. Je to bezpochyby osoba, která hraje obrovskou roli.
‚Propad zatím nehrozí‘
Ivanišvili v září prohlásil, že pokud jeho strana vyhraje a získá ústavní většinu, v podstatě zakáže opozici. Je to reálné?
Je to předvolební rétorika. Hraje se i na to, že mezi částí obyvatel je poměrně velký strach z návratu toho, co představoval bývalý, u nás i v Evropě docela populární prezident Michail Saakašvili, který teď sedí ve vězení.
27:05
Směřování Gruzie na Západ zastavuje Gruzínský sen. Občanskou společnost má jako nepřítele
Číst článek
Není to úplně tak, že by Saakašvili představoval utiskovanou demokratickou opozici. Ale jsou s ním spojeny opravdu velké obavy. Právě na tuto strunu hraje Gruzínský sen s rétorikou, že zakáže opozici. Ale nejsem si úplně jistá, zda by k něčemu takovému mohlo dojít. Přes všechno, co vidíme v posledních měsících v Gruzii, tedy obracení se od demokratických principů, je to pořád země, kde se necítíte jako v Bělorusku.
Gruzie je země, která má stále dobře ukotvené demokratické instituty, jsou tady svobodná média, můžete tady demonstrovat, protestovat proti vládě. Řekla bych, že úplný propad od demokratických principů tady zatím úplně nehrozí. Nedokážu si představit, že by vyhrál Gruzínský sen a zakázal všechny opoziční strany. Myslím si, že to není zatím možné.
Existuje v Gruzii dodnes něco jako sovětská nostalgie?
Existuje. Ale přijela jsem sem z Moldavska a opravdu toto nelze srovnat. Gruzie nemá sovětskou nostalgii a proruské nálady, které jsme viděli v Moldavsku, to tady opravdu není patrné. Ten příběh je trošku jiný.
