Novinář, novinářka, vrah, opoziční politik, kritik a bývalý mariňák. Kdo jsou vězni vyměnění s Ruskem?
Dlouho očekávaná výměna vězňů s Ruskem se uskutečnila v pátek. Na letišti ve Washingtonu je přivítali jejich rodiny, americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Rusko a Bělorusko dohromady propustily 16 lidí, včetně novináře Evana Gershkoviche nebo rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku. Podívejte se na přehled dalších významných propuštěných vězňů.
Evan Gershkovich (32)
Amerického dopisovatele deníku The Wall Street Journal (WSJ) zatkla ruská tajná služba FSB loni na konci března v restauraci v Jekatěrinburgu. V tomto městě na Urale americký novinář pracoval na článku o tom, jak se místní lidé stavějí k válce na Ukrajině, zajímal se také o Wagnerovu skupinu.
Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Případ vyvolal pozornost nejvyšších amerických míst, už pár dní po zadržení ministr zahraničí Antony Blinken vyzval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova k okamžitému propuštění Gershkoviche, který se stal prvním zahraničním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od konce studené války. Agentura Bloomberg uvedla, že zadržení Gershkoviche osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, Kreml to ale odmítl.
Novinář je potomek sovětských Židů, kteří koncem 70. let emigrovali do Spojených států. Gershkovich, který se narodil v říjnu 1991 v New Yorku, mluvil s rodiči rusky a znalost jazyka (byť zpočátku omezenou) využil ve své kariéře. Proces s ním začal v Rusku letos 26. června. Bílý dům označil soud s reportérem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.
Minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu shledal Gershkoviche vinným ze špionáže a odsoudil jej k 16 letům vězení. Už při procesu někteří diplomaté uvedli, že Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.
Vladimir Kara-Murza (42)
Opozičního představitele, bývalého koordinátora hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu loni v dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil.
Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv.
Hnutí Otevřené Rusko založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Kara-Murza byl rovněž blízkým spolupracovníkem opozičního vůdce Borise Němcova zavražděného v roce 2015.
Kara-Murza, který kritizoval i ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby v dubnu 2022 na základě obvinění z „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě při projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.
Vadim Krasikov (58)
Vysoce postavený příslušník ruské tajné služby FSB si v německém vězení odpykává doživotní trest za vraždu odpůrce ruského režimu v berlínském parku Tiergarten v roce 2019.
Gruzínský občan narozený v Čečensku Zelimchan Changošvili byl zastřelen za bílého dne zblízka při jízdě na kole. Changošvili žil v Německu od roku 2016 jako žadatel o azyl, ruské úřady ho označovaly za teroristu.
Při vynesení rozsudku nad Krasikovem v roce 2021 označil berlínský soud zločin za „státem objednanou vraždu“. Soudce také řekl, že ruské státní orgány zadaly úkol likvidace obžalovanému a vybavily ho novou identitou. Měsíc před činem mu prý byl vystaven pas s novou totožností, na níž Rusko trvalo i po činu, aby zahladilo „vlastní podíl na činu“. Kreml tvrzení o zapojení Ruska označil za „naprosto neopodstatněné“.
Předsedající soudce řekl, že Zelimchan Changošvili, který za druhé čečenské války několik let vedl milici v boji proti Rusku, byl dlouho v hledáčku ruských úřadů. Připomněl, že ruský prezident Putin oběť veřejně označil za banditu, vraha a krvežíznivého člověka.
Zločin zvýšil diplomatické napětí mezi Ruskem a Německem a přiměl Berlín vyhostit dva ruské diplomaty, na což Moskva reagovala recipročně.
Alsu Kurmaševová (47)
Rusko-americkou novinářku žijící v Česku poslal minulý měsíc ruský soud na 6,5 roku do vězení. Uznal ji vinnou z šíření lživých informací o ruské armádě. Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas.
Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Kurmaševová žije s manželem a dvěma dcerami v Praze a pracuje pro stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), kterou financuje americký Kongres. Ruské úřady stanici už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů a později označily i za nežádoucí organizaci.
Oleg Orlov (71)
Ochránce lidských práv byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině letos v únoru odsouzen ke 2,5letému vězení. Minulý měsíc soud zamítl jeho odvolání. Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.
K vedení organizace, která proslula odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku, patřil od roku 1999.
Orlov byl aktivní v disentu už v dobách Sovětského svazu. V roce 2009 převzal společně se svými kolegy z Memorialu Sergejem Kovaljovem a Ljudmilou Alexejevovou Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Orlov v minulosti čelil jako šéf Memorialu také obvinění z pomluvy, které se měl dopustit svým výrokem na adresu čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Orlov ho obvinil, že je odpovědný či spoluodpovědný za vraždu bojovnice za lidská práva a aktivistky Memorialu Natalji Estěmirovové.
Paul Whelan (54)
Někdejší příslušník americké námořní pěchoty byl zatčen v moskevském hotelu v prosinci 2018, údajně při přebírání špionážních materiálů. Američan se ale podle obhajoby domníval, že disk USB, který přebíral v hotelovém pokoji, obsahuje snímky z dovolené v Rusku. Šlo podle něj o nachystanou past. Ruský soud uznal Whelana v červnu 2020 vinným ze špionáže a poslal ho na 16 let do vězení. Washington vyzval k Whelanovu okamžitému propuštění.
Američan, ačkoli trval na své nevině, se rozhodl proti rozsudku neodvolat v očekávání, že bude brzy vyměněn za Rusy uvězněné v USA. Ruský odvolací soud v Nižním Novgorodu v listopadu 2021 odmítl Whelanovo odvolání proti dřívějšímu zamítnutí jeho žádosti, aby si směl odpykat zbytek trestu ve Spojených státech.
Whelan v prosinci 2022 uvedl, že je zklamán z administrativy prezidenta Joea Bidena. „Nechápu, proč tady pořád sedím,“ řekl Whelan novinářům v telefonickém rozhovoru z vězeňského zařízení v Mordvinsku.
