Řekové kvůli krizi utíkají do ciziny, britští manželé na Korfu otevírají bistro
Řecko ekonomika už dopadla téměř na dno. Obchody a podniky hromadně zavírají, lidé přicházejí o práci a mnozí, kteří ještě práci mají, nedostávají zaplaceno a nemají už z čeho žít. Řekové i cizinci utíkají do jiných zemí, kde doufají v lepší život. Jen blázen by v téhle těžké době přišel z ciziny a investoval v Řecku. A přece. Na Korfu nedávno otevřela dvojice Britů malé bistro na jedné z nejhorších ulic města. Co je k tomu vedlo?
"Proč jsme otevřeli? Protože všichni odcházejí a my chceme podpořit Řecko, které milujeme. Máme to tu rádi, před 28 lety jsme se tady s manželem seznámili na dovolené a teď zde bydlíme," vysvětluje pětapadesátiletá Sue. "Možná to je bláznovství nebo odvaha, to se uvidí. Naše dcera je tady vdaná, a tak máme práci i my i její rodina."
Bistro, kam se vejdou čtyři stolky, nabízí čerstvé jídlo za velmi nízké ceny. "Naše filozofie je čerstvé jídlo. Nemáme nic zmraženého, chceme kvalitu," dodává její manžel Paul.
Sue i Paul doufají, že budou schopni ustát krizi i konkurenci. Chtějí nabídnout něco jiného, než se nabízí ve všech restauracích. Vaří tedy sice několik řeckých jídel, ale i různá další, oblíbená hlavně u početné britské komunity. Třeba fish and chips nebo curry.
"Pokud zjistíme, že jsme se spletli, tak se z toho poučíme a život jde dál," neztrácí optimismus Sue. "Zpočátku nám trvalo 40 minut připravit anglickou snídani, dnes už to zvládáme za pět minut," směje se Paul a dodává, že mají celou zimu na to, aby se v tom naučili chodit.
Manželé jídlo sami vaří, jejich dcera umývá nádobí a jejich albánský zeť rozváží jídlo do domovů. V místě, kde obyčejné kafe stojí okolo tří eur, jej prodávají za polovinu a doufají, že na své ceny nalákají lidi z okolních kanceláří a v létě budou rozvážet sendviče i na nedaleké letiště unaveným delegátům cestovek, kteří zde tráví dlouhé hodiny čekáním na další turisty.
Optimismus Paula a Sue, kteří se začínají učit řecky a doufají, že ve zlých dobách uspějí, je jako kapka naděje v oceánu plném zoufalství. O to víc obdivu a podpory si zaslouží.
