Golos se na seznamu „zahraničních agentů“ ocitl už v roce 2013 jako jedna z prvních nevládních organizací v Rusku, což fakticky vedlo k ukončení jeho činnosti, píše agentura Reuters. V roce 2016 soud na žádost ministerstva spravedlnosti rozhodl o jeho likvidaci. Uskupení se však reorganizovalo na občanské hnutí a ve své činnosti pokračovalo.

Nyní ho úřady zařadily na nově vzniklý seznam pro sdružení, která nejsou registrována. Golos je tam zatím jediný, upozornila média. Podle ministerstva spravedlnosti získává finance ze zahraničí, konkrétně od arménského občana.

Spolupředseda hnutí Grigorij Melkonjanc to označil za „nesmysl“ a prohlásil, že skupina plánuje ve své práci pokračovat. „Nepochybujeme, že současný útok na největší komunitu nezávislých pozorovatelů voleb jen měsíc před volebním dnem je pokus zabránit občanům Ruska v (jejich) právu (volby) pozorovat,“ uvedl Golos v prohlášení.

Označení „zahraniční agent“ je termín z éry Sovětského svazu, který má hanlivý podtext. Zařazení na seznam s sebou navíc nese další vládní kontrolu. Úřady toto označení používají pro nevládní organizace, média či jednotlivce financované ze zahraničí, kteří podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Golos působí v Rusku od roku 2000 a zabývá se monitorováním voleb. Vládu rozezlil například zveřejněním důkazů o podvodech při parlamentních volbách v roce 2011, které vyústily v protesty, podotkla agentura Reuters.

Ruské parlamentní volby jsou naplánovány na 17. až 19. září. Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv v Rusku čelí v poslední době zvýšenému tlaku úřadů. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedávno oznámila, že nevyšle na volby své pozorovatele. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít