Rusko pokračuje v omlazování flotily jaderných ledoborců. V Petrohradu začne stavba čtvrté lodi
Rusko dál rozšiřuje svoji flotilu jaderných ledoborců. V petrohradském Baltijském závodě má v úterý položením kýlu začít stavba nového atomového ledoborce Jakutia. V tamních loděnicích jsou už teď v různých fázích stavby taky tři další stroje nové generace s názvy Arktika, Sibir a Ural.
Nejnovější jaderný ledoborec Jakutia má být jeden z nejvýkonnějších vůbec. Jedná se už o čtvrtý ledoborec s jaderným pohonem z nové generace, které si v Baltijském závodě nechává budovat ruská státní korporace Rosatom. Bude mít dva jaderné reaktory a měl by být prý schopen prorazit až tři metry tlustý led. Sloužit má nejenom na moři, ale také třeba na zamrzlých řekách.
Rusko spustilo na vodu ledoborec Ural. Jaderné plavidlo chce využít na severní mořské cestě
Číst článek
Do budoucna by takových ledoborců ve stejné třídě mělo být nejméně pět a všechny by měly mít základnu v severoruském Murmansku. Tři už se staví, po úterku přibude čtvrtá Jakutia. Na pátý ledoborec byla podepsána smlouva loni v srpnu. Zatím se ale neví, jak by se měl jmenovat. Měl by být hotový mezi roky 2026 a 2028.
Rusko má ale už teď několik atomových ledoborců. Je vlastně dodnes jedinou zemí světa, která má jejich flotilu. Samotný Rosatom, tedy ruská státní agentura pro atomovou energii, pod kterou flotila jaderných ledoborců spadá, uvádí, že momentálně má ve službě čtyři ledoborce s jaderným pohonem a také jednu jadernou kontejnerovou loď.
S výjimkou jediného ledoborce, který byl dokončen v roce 2007 – ten nese v překladu označení „50 let vítězství“ – mají za sebou všechny už několik desetiletí služby. Do provozu byly uvedeny v druhé polovině 80. let nebo začátkem 90. let. Flotila by se tedy měla výrazně omladit.
Konkurence ze strany Číny
Rusko je sice pořád jedinou zemí světa, která má flotilu atomových ledoborců, začíná mu ale růst konkurence v podobě Číny. Ta už také staví vlastní jaderný ledoborec. A to hlavně s vidinou využití severní mořské cesty. Ta má zkrátit námořní trasy z Číny do západní Evropy o pětinu. Částečně to už teď umožnilo tání ledu v Arktidě. Je tu ale snaha zpřístupnit tuhle trasu celoročně.
Rusko dál rozšiřuje svoji flotilu jaderných ledoborců. V petrohradském Baltijském závodě má dnes položením kýlu začít stavba nového atomového ledoborce Jakutia. V tamních loděnicích jsou už teď v různých fázích stavby taky tři další stroje nové generace: Arktika, Sibir a Ural.
07:45 – 26. 05. 2020
Pokud jde o Rusko, to se na Arktidu soustředí z více důvodů. Konkrétně i kvůli těžbě nerostných surovin – hlavně ropy, zemního plynu, ale také vzácných kovů. Sám prezident Putin se v minulosti nechal slyšet, že z Arktidy pochází přes deset procent ruského HDP. Část zahraničních analytiků to ale odhaduje na mnohem víc, možná i přes dvacet procent ruského HDP.
Vedle toho samozřejmě funguje v Arktidě i turistický ruch. Je možné si třeba na ruském ledoborci zaplatit plavbu k Severnímu pólu, což je taková poměrně drahá a exkluzivní záležitost, na které Rosatom, respektive jeho dceřiná společnost Atomflot, profituje. Rozhodně to ale není primární účel rozvoje flotily.
Plovoucí jaderná elektrárna
Díky zpřístupnění Arktidy chce Rusko navýšit těžbu plynu i dalších surovin, a to nejenom tím konvenčním způsobem. V plánu je i stavba terminálu na zkapalněný plyn v ústí řeky Ob v Karském moři.
První ruská plovoucí jaderná elektrárna překonala téměř 5000 kilometrů a dorazila na místo určení
Číst článek
Doteď v tomhle ohledu totiž Rusko tak trochu zaostávalo za největšími světovými exportéry – Katarem, Austrálií a Spojenými státy. A to mimo jiné i právě kvůli velmi těžko přístupnému terénu. To by se teď mělo změnit.
Jsou tu ale i další projekty. Minulý týden Rusko třeba spustilo v ostrém provozu svoji první plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov na Čukotce, která je nejvýchodnějším cípem pevninské části Ruska.
Je to první zařízení nové třídy malých jaderných elektráren, které mají dodávat energii do odlehlých oblastí Ruska. Skládá se z plovoucí jednotky, která je vybavená dvěma reaktory, a z infrastruktury ležící na břehu. I ji přitom museli přepravit z Murmansku, to znamená, že museli zajistit, aby někde po cestě neuvázla.
