V Rusku strmě roste počet nakažených. ‚Ocitneme se v situaci, jako je v New Yorku,‘ varuje lékař
Zatímco evropské státy už několik týdnů sváděly tvrdý boj s koronavirovou pandemií, oficiální data o počtu nakažených v Rusku se dlouho jevila jako velice nízká. V odborných kruzích i samotném Rusku se proto objevovaly pochybnosti o věrohodnosti těchto údajů. A nezmizely ani v posledních dnech, kdy začaly případy nákazy strmě růst. Rusko tak čekají těžké týdny, které rozhodnou, jestli bude situace v zemi podobně kritická jako v Íránu či USA.
„Situace se každý den mění a počty nakažených lidí bohužel rostou. Zároveň se objevuje stále větší počet případů s těžkou formou nemoci,“ komentoval v pondělí poslední vývoj pandemie v Rusku prezident Vladimir Putin a připustil, že se situace nemění k lepšímu.
13:51
Fake news o koronaviru? Rusko často jen zesiluje už existující fámy, říká novinář Soukup
Číst článek
Od konce minulého týdne totiž ruské úřady každý den evidují stále větší denní přírůstky počtu nakažených, kdy jeden rekord střídá druhý. V neděli vzrostl počet infikovaných za 24 hodin o 2188 případů, v pondělí už o 2558 a další rekord přišel v úterý, kdy se mezidenní nárůst lidí s nemocí covid-19 vyšplhal na 2774.
Celkově tak největší země světa v úterý evidovala přes 21 tisíc nakažených, 170 zemřelých a 1694 uzdravených. Skutečná čísla přitom mohou být mnohem větší.
Věrohodnost údajů uváděných ruskými úřady mimo jiné zpochybňuje příběh ruské novinářky Anastasie Petrovové z města Perm, na který upozornilo Rádio Svobodná Evropa. Šestatřicetiletá redaktorka ekonomického listu Delovoy Interes a matka dvou dětí, která se koronavirem sama nakazila, o svém zdravotním stavu průběžně informovala své okolí prostřednictvím příspěvků na facebooku, boj s infekcí ale prohrála.
Anastasie začala příznaky nemoci pociťovat 23. března, kdy dostala vysokou horečku a těžký kašel. Zavolala proto své lékařce. „Ze vzdálenosti jednoho metru se mě zeptala na symptomy a slíbila, že sem dorazí někdo, kdo mi udělá test na koronavirus,“ popsala na facebooku. Nikdo takový ale nedorazil, druhý den si Ruska proto zavolala sanitku, která ji odvezla do nemocnice. Tam ale nikdo nevěděl, jak se situací naložit a kam mají pacientku s možnou nákazou koronavirem umístit.
Pověrami proti koronaviru. V Indonésii odrazují od vycházení z domovů lidé převlečení za duchy
Číst článek
Nakonec ji převezli do jiné nemocnice, kde jí dali léky proti chřipce a kvůli problémům s dýcháním ji napojili na kyslík. První výsledek testu na koronavirus, který přišel 26. března, byl negativní. Její stav se ale stále zhoršoval, o tři dny později tak novinářku napojili na plicní ventilátor. V úterý 31. března v nemocnici zemřela.
Na tiskové konferenci, která se konala následující den, regionální ministryně zdravotnictví Oksana Meleková oznámila, že pacientka měla oboustranný zápal plic, a dodala, že na výsledky druhého testu na koronavirus se stále čeká. Prohlášení úřadů ale vzápětí popřela kolegyně a kamarádka Petrovové, podle které šestatřicetiletá novinářka z Permu věděla o nákaze koronavirem už 29. března.
„Druhý test je pozitivní, cítím se dost bídně,“ napsala Anastasie dva dny před smrtí své kolegyni, která soukromou konverzaci po prohlášení Melekové zveřejnila. V reakci na to úřady příčinu úmrtí změnily na „oboustranný zápal plic způsobený koronavirovou infekcí“.
(Ne)věrohodnost čísel
Podle permského novináře Valerije Mazanova příběh Anastasie Petrovové ukazuje, jak se ruské úřady snaží počty nakažených i obětí podhodnocovat. „Tím, že takovou informaci zatají, ohrožují tito nezodpovědní lidé desítky nebo stovky či tisíce lidí… Koneckonců když někdo zemře na zápal plic, nikdo netestuje lidi, kteří s ním byli v kontaktu,“ řekl pro web Rádia Svobodná Evropa.
Lukašenkův lék na koronavirus je práce a sport. Lidé v Bělorusku ale mají obavy, na příkazy vlády nečekají
Číst článek
Zpravodajský server zároveň upozorňuje, že podezření na nevěrohodnost dat přiživují také uváděné počty pacientů se zápalem plic v zemi. Jak uvádí agentura Reuters, například v Moskvě počet lidí s diagnostikovanou pneumonií, která může souviset právě s nákazou koronavirem, v lednu podle meziročního srovnání stoupl o 37 procent – tedy ještě před tím, než Rusko začalo přijímat nejrůznější protiepidemická opatření.
„Ještě než v Rusku začali přijímat opatření, jako je karanténa či propustkový režim, jsem narazil na zprávy upozorňující na to, že diagnóza psaná do úmrtních listů spojená se zápalem plic nemusí odpovídat reálnému stavu. Nelze tedy vyloučit, že řada lidí, kteří zemřeli na koronavirus, má v úmrtním listě uvedenou jinou diagnózu,“ říká pro iROZHLAS.cz Jan Šír, odborník na Rusko z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy.
Češka z Tchaj-wanu: Koronavirus tu berou vážně, díky včasným opatřením jsou otevřené školy i obchody
Číst článek
Mezer ve statistikách uváděných Ruskem je ale podle něj víc. „Co mě na datech nejvíce zaráží, je počet provedených testů na koronavirus. K úterku uvádí téměř jeden a půl milionu testů, což je například úroveň Německa, číslo mi proto přijde velice nadsazené. Pokud by testovali tak, jak přiznávají, případů by muselo být daleko víc,“ upozorňuje s tím, že zatímco ruské úřady uvádí podobný počet testů jako Německo, počty nakažených jsou v Rusku zhruba šestkrát menší.
„To jsou určité rozdíly, které svědčí minimálně o tom, že testy nejsou správně zacílené,“ dodává odborník. Právě testování je přitom jeden z hlavních problémů ruského boje s koronavirem. Ještě do druhé poloviny března se totiž veškeré testy na koronavirus vyhodnocovaly v jediné certifikované laboratoři nedaleko Novosibirsku.
„Systém neumožňoval, aby se člověk v případě podezření nechal otestovat na nějaké komerční klinice, jako je to možné třeba u nás. Až nyní ve velkých městech rozvíjejí síť center, která to mají umožnit, byť je to zpoplatněné. Takže i to se na situaci mohlo promítnout,“ popisuje další z problémů Šír. Podle odborníků navíc ruské testy často nejsou přesné a dostatečně citlivé na to, aby v určitých případech dokázaly koronavirus skutečně odhalit.
Mimořádně silná opatření
První případ nákazy koronavirem, který se od loňska začal do světa šířit z Číny, byl v Rusku zaregistrován 31. ledna. Od té doby ruské úřady zavedly řadu opatření, uzavřely se školy, divadla i hranice a vyhlášen byl také režim nepracovního týdne, který byl následně prodloužen do konce dubna. Nyní v zemi fungují pouze klíčové podniky a úřady a otevřené jsou jen lékárny a obchody s prodejem zboží denní potřeby.
S přísnými opatřeními a zejména omezováním volného pohybu začal mezi prvními moskevský starosta Sergej Sobjanin. Od konce března v Moskvě a většině regionů platí přísná opatření zakazující lidem vycházet z domovů kromě vyřízení si nejnutnějších potřeb, a to pod hrozbou pokuty 4000 rublů (asi 1350 korun).
Rusko hlásí malý počet nakažených koronavirem. Pozitivní testy potvrzuje jen laboratoř na Sibiři
Číst článek
„Opatření jsou mimořádně překvapivá, silná a tvrdá hlavně ve dvou ohledech. První je opatření zaváděné v Moskvě, kde spouští systém elektronických propustek. Lidi tak mají být za pomoci technologií kontrolováni, aby mohli vůbec vyjít ven, i když jdete jen do práce nebo si nakoupit potraviny, na to všechno budou potřebovat propustku. To je silné opatření, ke kterému v Evropě nikdo nesáhl, pozorovat jsme to mohli jen v Číně,“ míní analytik.
Právě v ruské metropoli, která registruje téměř dvě třetiny z celkového počtu nakažených, je totiž situace nejhorší. Podle Šíra se tak v posledních týdnech ukazuje, že se ostatní regiony snaží od Moskvy, která se stala centrem epidemie, co nejvíc izolovat. Tento jev také souvisí s druhým momentem, který vedle systému elektronických propustek odborník považuje v současném boji proti koronaviru za nejvíce překvapivý – vzdalování centra a periferie v Rusku.
„Centrální moc překvapivě snadno a rychle velkou část pravomocí týkajících se boje s pandemií přenesla na úroveň regionů, které si už v některých ohledech dělají, co chtějí. Například Čečensko je zavřené, místní moc v Tatarstánu uvaluje karanténu na všechny lidi, co přijedou z Moskvy. To jsou věci, které podle mě mohou dát do pochodu velmi zajímavou dynamiku, pokud jde o vztah centra a periferie, a která může mít dopad na to, jestli se Rusko udrží jako celistvý jednotný stát,“ tvrdí Šír.
Připravenost zdravotnictví
S ohledem na prudký nárůst počtu nakažených, který naznačují čísla z posledních dnů, se úřady v Rusku začínají pomalu připravovat na nejhorší. Zdravotnické úřady v metropoli už varovaly, že „v příštích dvou či třech týdnech mohou chybět nemocniční lůžka“ pro nakažené.
Přetlaku pacientů s koronavirem nicméně některé nemocnice v Moskevské oblasti čelí už nyní. Jak pro americký list The New York Times popisuje lékař jedné z moskevských nemocnic Aleksandr Vanjukov, kvůli náporu pacientů s covid-19 se klasické nemocniční prostředí začíná měnit na podmínky typické spíš pro polní nemocnici.
Pokud bude současné tempo pokračovat, „pravděpodobně se poměrně brzy ocitneme v situaci, jako je v New Yorku“, varuje Vanjukov s odkazem na východoamerický stát, který se v rámci USA stal nejkritičtějším centrem epidemie. Newyorské nemocnice jedou nadoraz, potýkají se s nedostatkem personálu i vybavení.
„To, co zažívají Spojené státy, Írán nebo státy jižní Evropy, se v případě Ruska teprve blíží. Je to otázka dvou týdnů, během kterých se uvidí, jestli se Rusko dostane do podobné situace. Tím narážím na to, jak ohromná výzva to pro Rusko a jeho systém veřejného zdravotnictví může být,“ podotýká Šír.
„Jak kontrola šíření pandemie v Rusku nakonec dopadne, bude záviset i na tom, zda se podaří ochránit zdravotníky v první linii. A myslím, že na to v Rusku dost možná připraveni nejsou,“ dodává Šír, podle kterého se další situace v zemi těžko odhaduje, problém s „poskytováním efektivní zdravotní péče“ ale může být hlavně v odlehlých regionech, míní odborník.
