Rusko vetovalo vznik tribunálu OSN k letadlu sestřelenému nad Ukrajinou
Rusko dnes v Radě bezpečnosti OSN vetovalo návrh na vytvoření tribunálu, který by objasnil příčiny havárie malajsijského letadla nad východní Ukrajinou. Jeho zřízení navrhla Malajsie spolu s dalšími převážně západními zeměmi. Ruský zástupce Vitalij Čurkin byl jediný, kdo hlasoval proti. Jedenáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo. Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely.
„Schválení takové rezoluce by fakticky otevíralo cestu k vydání zatykače na Vladimira Putina, celou ruskou generalitu a velkou část ruské vlády,“ řekl Českému rozhlasu analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.
Rusko vetovalo vznik tribunálu OSN k malajsijskému letadlu sestřelenému nad Ukrajinou. Havárii přiblížil analytik Jan Šír z IMS FSV UK
Svým odporem se Moskva netajila už před hlasováním. Ruského prezidenta Putina nepřesvědčil ani telefonát nizozemského premiéra Marka Rutteho.
„Rusko má mnoho otázek k průběhu vyšetřování, konkrétně k shromážděným důkazům,“ řekl před časem prezident Putin.
Upozornil také, že ruští experti nebyli do mezinárodního týmu vyšetřovatelů přizváni. Zřízení zvláštního tribunálu OSN proto Rusko nepovažuje za účelné. Putin připomněl, že to byla ruská strana, která hned po tragédii vyzvala ke komplexnímu, podrobnému a nezávislému vyšetření.
„Radě bezpečnosti OSN nepřísluší, aby v této věci zřizovala soudní tribunál. Zřícení letounu na Ukrajině není otázkou mezinárodní bezpečnosti," přednesl nedávno jeden z hlavních argumentů Ruska jeho velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že výsledek hlasování v Radě bezpečnosti mluví sám za sebe a že se Ukrajina zasadí o nalezení a potrestání viníků.
Podle navrhovatelů, tedy Malajsie, Nizozemska, Belgie, Austrálie a Ukrajiny, by byl tribunál potřebný pro jednoznačné objasnění příčin neštěstí.
V troskách boeingu zemřelo 298 lidí
Ukrajina, na jejímž území malajsijské dopravní letadlo spadlo, trvá na tom, že ho sestřelili proruští separatisté ruskou raketou země-vzduch Buk. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že stroj zasáhla raketa vypálená ukrajinským letadlem.
„Dnes je zcela zřejmé, že raketový systém přišel na území Ukrajiny ze základny protivzdušné obrany v ruském Kursku, což nelze provést bez vědomí a explicitního souhlasu nejvyššího politického a vojenského vedení Ruské federace,“ dodal analytik Jan Šír.
Dodal také, že cesta raketového systému byla dobře zmapována například pomocí metody forenzní geolokace.
Před rokem se na Ukrajině zřítilo letadlo malajsijských aerolinií, viník se stále hledá
Číst článek
Vyšetřování letecké havárie Ukrajina loni předala Nizozemsku, protože kyjevské úřady nemají nad východem země kontrolu.
„Vyšetřovací komise jsou v Nizozemsku dvě. Jedna se zabývá čistě příčinami pádu letadla, tedy technickou stránkou. Ta má své definitivní názory zveřejnit v říjnu. Druhá, která se zabývá trestní odpovědností, bude zřejmě své závěry publikovat až příští rok,“ upřesnil nedávno zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Nizozemská komise, která se zabývá příčinami pádu letadla, už vydala předběžnou zprávu.
„Ve zprávě, která má 36 stran, nezazní výrok o vině, kdo střílel. Poměrně opatrné formulace uvádějí, že letadlo bylo zasaženo velkým množstvím vysoce energetických předmětů,“ upozornil v minulosti letecký publicista Martin Velek.
Podle něj pouze Michail Malyševskij, šéfkonstruktér firmy Almaz-Antej vyrábějící rakety Buk, letos v červnu řekl, že analýza fotografií a informací potvrzuje, že raketa, která letadlo sestřelila, byl Buk.
Boeing 777 malajsijských aerolinií letěl na lince z Amsterodamu do Kuala Lumpuru. V jeho troskách zemřelo 298 lidí.
Card
