Rusko nemá sílu zaútočit na členskou zemi NATO. Může ale provokovat, tvrdí Petráš z Univerzity obrany
USA a Německo po měsících váhání souhlasily s tím, aby Ukrajinci použili jejich zbraně i k útokům na cíle ležící v Rusku. Ukrajina doufá, že jí to pomůže zastavit ruský postup. „To, s čím západní země váhaly, má svůj podtext v politickém rozhodování a pohledu za horizont války, protože Ruská federace bude existovat i nadále a je to partner, se kterým bude potřeba jednat,“ vysvětluje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany na Českém rozhlase Plus.
Z hlediska mezinárodního práva má ale země, která se stane terčem agrese, povoleny všechny zákonné prostředky k tomu, aby se bránila. Mezi nimi je i možnost ostřelování území protivníka, ať už jde o prostředky, které si daná země vyrobí sama, nebo jí je dodají jiné státy.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je plukovník Zdeněk Petráš z Univerzity obrany
Rusko v reakci na vyzbrojování Ukrajiny pravidelně vyhrožuje odvetnými kroky, své hrozby ale zatím nenaplnilo. A Petráš žádnou silnější reakci neočekává ani nyní.
„Rusko je jaderná velmoc a hrozí tím, že by svůj arzenál mohlo v případě potřeby použít. Ale je si vědomo, že je to v současnosti za hranicí možného. Ruské červené linie byly několikrát překročeny, což dokládá, že Rusko nemá schopnost omezit použití západních zbraní ze strany Ukrajiny,“ dodává.
Rusko zároveň nemá schopnosti přímo zaútočit na členskou zemi NATO ani odrazit alianční útok, který by svým útokem vyprovokovalo. Může ale členské země provokovat a testovat jejich soudržnost, zdali nenastane nějaký zlom, po němž by některý stát zůstal osamocený. myslí si.
Rusku to stačí
Petráš zdůrazňuje, že z hlediska hlavního ukrajinského politického a vojenského cíle, kterým je vytlačení ruských jednotek, má možnost použití západních zbraní na ruském území pouze sekundární charakter – nelze počítat s tím, že by to vedlo k zásadnímu posunu na frontě a zlomu ve vývoji konfliktu.
Ukrajina sice má schopnosti zasáhnout cíle v hloubce ruského území, stejně tak ale má i Rusko prostředky, kterými se může bránit a sestřelovat ukrajinské rakety mimo své území.
A přestože může docházet k ničení vojenské a průmyslové infrastruktury a vyloučit nelze ani určitý vliv na ruské veřejné mínění, to hlavní se podle Petráše bude nadále odehrávat na frontové linii a na okupovaných územích.
Pro Rusko je nyní nejdůležitější získat plnou vojenskou kontrolu nad okupovanými územími: „Zda tomu bude tak i poté, co dorazí hlavní část vojenské pomoci a Ukrajina bude schopna zmobilizovat vojáky, toť otázka. Ale za současného stavu se už Rusko připravuje na mírová jednání a bude se snažit získat okupovaná území pod svou správu,“ soudí.
Kdyby Putin ‚odešel‘, vyvolá to u Rusů obavy a strach, myslí si historik Kocian
Číst článek
„To, čím ruská armáda disponuje na ukrajinské frontě, je postačující. Ale nemůžeme si dělat iluze, že by mělo potenciál postupovat dále do ukrajinského území nebo zahájit další intervenci v Podněstří či ohrožovat integritu zemí NATO,“ pokračuje.
Vojenské přehlídky jsou spíše výkladní skříní toho, čím by Rusko chtělo disponovat, reálně se ale opírá o široké lidské zdroje a zbraně pocházející ještě z dob Sovětského svazu. „To vše, co má, bohužel postačuje k tomu, aby dosáhlo svého strategického cíle na Ukrajině,“ uzavírá.
Poslechněte si celý pořad Interview Plus v audiu v úvodu článku.
