Pchjongjang podle ní „rozšiřoval své jaderné a raketové programy, i když neprovedl jaderný test ani netestoval mezikontinentální balistickou raketu“, stojí v důvěrné zprávě, již pro sankční výbor Rady bezpečnosti OSN vypracovali nezávislí odborníci, kteří monitorovali půl roku režim dodržování sankcí.

Došli k závěru, že KLDR „využívá kybernetický prostor ke stále složitějším útokům, při nichž byly kradeny peníze z finančních institucí a příjem zajišťován výměnou kryptoměn,“ uvádí dokument.

Tvůrci těchto podvodů získávali peníze pro programy vývoje zbraní hromadného ničení, přičemž dohromady podle odhadů takto získali až dvě miliardy dolarů. Mnozí z lidí zapojených do této činnosti pracovali pro severokorejskou vojenskou rozvědku.

Obtížně kontrolovatelné

Využívání operací s kryptoměnami umožnilo získat příjem způsobem, který je obtížně sledovatelný a který je pod menším dohledem vlád a regulátorů než běžný bankovní sektor, konstatuje zpráva.

Rada bezpečnosti schválila jednomyslně sankce proti KLDR v roce 2006 s úmyslem omezit Pchjongjangu peněžní přísun využitelný k financování jaderného a raketového programu. Sankce se týkají exportu uhlí, železa, olova, textilu a mořských plodů, omezují dovoz ropy i produktů z ní.

Americký prezident Donald Trump se třikrát setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem - na dvou summitech a jednou v demilitarizované zóně mezi Korejemi. Trump chce Pchjongjang přimět vzdát se jaderného programu. Připravuje se další summit, ale KLDR provedla koncem července a začátkem srpna testy raket krátkého doletu.

Experti ve své zprávě pro Radu bezpečnosti OSN konstatovali, že navzdory diplomatickému úsilí jejich „vyšetřování ukázalo, že porušování sankcí OSN“ pokračuje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít