Předvolební sondáže se v předpovědích procentního zisku jednotlivých hlavních stran a kandidátek dost rozcházejí, nicméně v pořadí se více méně shodují. SDS, jejíž předák Janša už byl předsedou vlády dvakrát (2004-2008 a 2012-2013), je ve všech průzkumech první. Podle některých by mohla získat až kolem 25 procent hlasů.

Janša je ovšem považován za kontroverzního politika zatíženého několika soudními kauzami a experti soudí, že nemá velký „koaliční potenciál“. Z dosavadních parlamentních stran je zatím odhodláno spojit se s ním jen Nové Slovinsko - křesťanští demokraté (NSi).

Druhým v pořadí zřejmě bude dosud neparlamentní strana Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ). Ta zpočátku ankety vedla, než Janša zaujal voliče důraznějším upozorňováním na migrační problematiku. „Teď jde o Slovinsko!“ burcuje kampaň SDS.

Migrace je ve Slovinsku citlivým tématem zejména nyní, když se mluví o možné nové migrační vlně přes „novou balkánskou cestu“, která by opět vedla přes tuto alpskou republiku.

Populární kandidát na prezidenta

Otázkou je, zda se k Šarecovi nakonec nepřikloní zhruba dvacet procent dosud nerozhodnutých voličů. Bývalý komik, novinář a posléze lokální politik je v zemi dost populární, jak ukázaly loňské prezidentské volby, ve kterých se překvapivě dostal do druhého kola. Sice v něm prohrál s prezidentem Borutem Pahorem, ale dostal 47 procent hlasů.

Pokud jde o členy stávající vládní koalice, do Státního shromáždění se nepochybně dostanou Sociální demokraté (SD) a Strana moderního centra (SMC) premiéra Mira Cerara. Třetí koaliční partner, Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), by podle jednoho průzkumu mohl mít potíže překonat limit čtyř procent hlasů pro vstup do zákonodárného sboru.

Cerar v březnu odstoupil kvůli tomu, že nejvyšší soud zrušil výsledek referenda, které schválilo železniční projekt za miliardu eur (25,4 miliardy korun). A protože prezident Pahor se rozhodl, že sestavením nové vlády nepověří jiného kandidáta, jdou nyní Slovinci k volebním urnám v předčasném termínu.

Co a jak v třetích předčasných volbách

Jedná se o osmé parlamentní volby, přičemž třetí předčasné, od nabytí samostatnosti Slovinska v roce 1991. Podle státní volební komise se do nich přihlásilo 25 stran a kandidátek, přičemž o 90 poslaneckých mandátů usiluje 1600 kandidátů.

Zákonodárci jsou voleni dvěma způsoby. Proporcionálním způsobem je 88 poslanců vybíráno v osmi volebních obvodech, přičemž z každého se jich do parlamentu dostane 11. Dva mandáty jsou pak vyhrazeny pro zástupce italské a maďarské národnostní menšiny, kteří jsou voleni samostatně jednokolovým většinovým systémem.

Hlasovací střediska budou pro 1,7 milionu voličů v neděli otevřená od sedmi ráno do sedmi večer. První neoficiální částečné výsledky se čekají v neděli večer. Po uzavření hlasovacích středisek je bude na svém webu postupně zveřejňovat státní volební komise, a to i s průběžným odhadem, které subjekty a s kolika mandáty se do parlamentu dostanou.

Přehled volebních preferencí: