Španělsko se vylidňuje. Odcházejí z něj i přistěhovalci
Na španělském statistickém úřadě se letos jeho zaměstnanci dopočítali výsledku, který je překvapil. Vůbec poprvé během své více než stopadesátileté existence tento úřad hlásí, že Španělsko se začíná vylidňovat. Letos žije ve Španělsku méně lidí než loni.
Španělsko již dlouho bojuje s finanční krizí, země je v recesi už pátým rokem. Bojuje s obrovskou nezaměstnaností. Šest milionů Španělů nemá práci, tedy přibližně každý čtvrtý. Nejhorší je situace mezi mladými lidmi, kteří nemohou najít práci. U nich je nezaměstnanost více než padesátiprocentní. Taková čísla nebyla ani za diktátora Franca.
Lidé si pak pochopitelně kladou otázku, zda zůstat v zemi, kde není žádná nebo jen velmi malá šance, že seženou práci a že budou mít z čeho žít. Čím dál víc jich proto hledá štěstí jinde, za hranicemi.
Ve Španělsku žije přibližně 47 milionů lidí. Letos jich napočítali o 200 tisíc méně než vloni. Nejčastěji odcházejí takzvaní latinos - imigranti z Jižní Ameriky - z Ekvádoru, Kolumbije, Bolívie. A ti nejvíc reagují na hospodářskou krizi.
Španělsko přitom ještě před patnácti lety bylo magnetem pro španělsky mluvící svět. Rozvíjel se stavební sektor, byli potřeba dělníci a ti přicházeli právě z Jižní Ameriky. Když tahle stavební bublina v roce 2008 splaskla, jsou to právě dělníci, kteří se teď tou krizí protloukají nejhůř. Proto odcházejí.
Zprávy statistiků ale potvrzují i to, že zemi houfně opouštějí samotní Španělé.
