Syrskému městu Hamá hrozí humanitární krize
Situace v syrském Hamá podle všeho přerůstá v humanitární krizi. Oznámili to západní novináři s odvoláním na informace obyvatel města. Hamá je od neděle obsazené armádou, která proti odpůrcům prezidenta Bašara Asada nasadila tanky. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová mezitím uvedla, že syrské bezpečnostní složky zřejmě od březnového začátku nepokojů zabily více než dva tisíce lidí.
Obyvatelé Hamá už údajně pociťují nedostatek potravin a léků, mrtví nejsou řádně pohřbíváni a komunální služby nefungují. Vyplývá to ze svědectví lidí, kterým se podařilo navázat spojení se západními novináři - i přes blokádu telefonické sítě a internetu.
Svědectví jednoho uprchlíka z Hamá zaznamenala i BBC: "Používají protiletecké střely a pálí na domy, auta i lidi. Jako by se snažili zabít každého, koho najdou," říká uprchlík z Hamá a dodává:
"Generátory už nefungují, takže nemocnice jsou zavřené, nejde elektrika, není tam jídlo, lidi se bojí, když jsem odcházel, vypadalo to tam jak ve válce," řekl BBC uprchlík z Hamá. Prezident Asad obviňuje z násilností "ozbrojené zločinecké skupiny podporované ze zahraničí" - odkud, to Damašek neupřesnil. Zpravodajové si všímají, že výroky o situaci v Sýrii, které teď zaznívají z Bílého domu, mají ostřejší tón.
Obětí je prý více než dva ticíce
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová odhaduje, že syrská vláda má od března na svědomí přes dva tisíce mrtvých:
"Vidíme, že Asadův režim nadále a čím dál intenzivněji zasahuje proti vlastním lidem, a když člověk slyší, že při útoku tanku zahynul roční chlapec, dojde mu, jak to tam asi vypadá."
Americká ministryně zahraničí dodala, že Washington hledá nové formy nátlaku na Damašek. To se podle Clintonové neobejde bez podpory Evropy a arabských zemí.
Počty mrtvých nelze ověřit
Česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi ale upozorňuje, že zprávy o počtu obětí nelze ověřit z nezávislých zdrojů:
„Myslím si, že právě ty počty jsou trošku problematické, že bychom měli přistupovat k číslům opatrně, protože právě, že tady není přítomnost nezávislých žurnalistů, tak máme ze dvou stran příběhy, které jsou rozdílné.“
Mezinárodní společenství učinilo první výrazný krok od počátku nepokojů v Sýrii teprve tento týden. Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN schválila prohlášení, v němž odsuzuje syrský režim za použití síly proti civilistům. Hlasování se zdržel pouze Libanon, kde je silný syrský vliv.
Podle generálního tajemníka OSN Pana Ki-muna vyslalo mezinárodní společenství syrskému prezidentu Asadovi jasný signál:
"Čím dál horší situace v Sýrii svět znepokojuje, ale to, co se tam děje v posledních dnech, je přímo otřesné," řekl Pan Ki-mun a znovu vyzval prezidenta Asada, aby okamžitě ukončil zásahy proti civilistům.
Zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák vysvětluje, proč podle něj trvalo Radě bezpečnosti OSN tak dlouho, než na dění v Sýrii jasně zareagovala:
„Cena za to, že vůbec prošlo cosi Radou bezpečnosti, co jednoznačně vlastně odsuzuje syrský režim, alespoň pokud jde o části toho, co syrský režim dělá, tak cenou za to je, že to není rezoluce, že to není právně závazné.“
Nedělní jednání parlamentu o důležitých zákonech
Syrský prezident Asad poté vydal dekret o zavedení pluralitního systému politických stran, což byl na počátku nepokojů klíčový požadavek Asadových odpůrců. Opoziční aktivisté ale včerejší dekret odmítli.
Jak Rádiu Česko řekla velvyslankyně v Damašku Eva Filipi, syrský parlament by měl ještě tento týden jednat o některých zákonech:
„Zákon o médiích je nyní připraven a 7. srpna, to je neděle, má parlament ten zákon, stejně jako další zákony o parlamentních stranách a tak dále, odsouhlasit. Myslím si, že to je v zárodku vše.“
USA opět rozšířily sankce
Spojené státy tento týden - od března už počtvrté - rozšířily sankce proti dalším příslušníkům Asadova režimu. Washington také oznámil, že do Damašku by se dnes měl vrátit americký velvyslanec Robert Ford, který o situaci v Sýrii informoval Kongres. Naopak Itálie svého velvyslance z Damašku odvolala a vyzvala ostatní státy Evropské unie, aby se zachovaly stejně.
Znovu se objevují názory, že v Sýrii, kde žijí sunnité, šíité, alávité a příslušníci dalších menšin, možná hrozí občanská válka. V podobném duchu se pro BBC vyjádřil aleppský arcibiskup Mar Gregorios Yuhanna Ibrahím:
"Pokud to tak půjde dál, skončí to občanskou válkou. A ta zničí celou zem, opozici, alávity, křesťany, sunnity, všechny," varuje arcibiskup z Aleppa.
