Trest smrti v Turecku podpořila část opozice. Prokurdská strana ho odmítá
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan postupně získává podporu pro opětovné zavedení trestu smrti. Myšlenku už podpořila část opozice, třetí největší parlamentní strana se naopak postavila proti. Trest smrti je prý Erdogan ochoten podpořit, pokud se na něm shodne ústavní většina v tureckém parlamentu.
Šéf opoziční krajně pravicové strany MHP Devlet Bahçeli řekl, že by vládní návrh na znovuzavedení trestu smrti podpořil.
Turecký lid si podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana přeje „rychlý konec“, a ne účastníky zmařeného puče „držet dlouhá léta ve vězení a živit“.
Vládní strana AKP, blízká prezidentu Erdoğanovi, má v parlamentu pohodlnou většinu. Znovuzavedení trestu smrti by tak mohla snadno schválit.
Proti hrdelnímu trestu se naopak postavila třetí největší parlamentní strana, prokurdská HDP. Na soud už čeká 41 generálů a admirálů, další tisíce vojáků policie vyšetřuje.
Lid si přeje rychlý konec pučistů, ne je dlouhá léta živit, řekl Erdogan k trestu smrti
Číst článek
Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel už Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí řekla, že žádná země se nemůže stát členskou zemí Evropské unie, pokud má trest smrti.
Podobně se vyjádřila také německá spolková vláda. Její mluvčí Steffen Seibert v Berlíně zdůraznil, že pokud Turecko obnoví trest smrti, bude to znamenat konec jednání o přistoupení země do Evropské unie.
Žádná země s trestem smrti nemůže být členem EU, vzkázal Brusel Turecku
Číst článek
Pokud by podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD uvažovalo Turecko o trestu smrti, bylo by to prý v rozporu se směřováním, k němuž se tamní vláda doposud hlásila.
„Proto žádáme, aby se jednoznačně odmítlo tady to volání po testu smrti,“ uvedl Zaorálek v rozhovoru pro Český rozhlas.
Americký ministr zahraničí Kerry také zdůraznil, že Turecko má právo postavit strůjce puče před soud. Varoval ale před tím, aby turecká vláda zasáhla i proti těm, jejichž podíl nemůže prokázat.
