V souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se debatuje o tom, jak zásadní to bude mít dopady na světovou ekonomiku. Nejsou ta očekávání, ať už pozitivní, nebo negativní, přece jenom přehnaná. Opravdu má americký prezident takovou moc?
Americký prezident má obrovskou moc a v tomto případě ji má ještě větší než kdykoliv předtím, protože on si vybral své spolupracovníky tak, že jsou mu úplně poslušní. Dá se očekávat, že americká administrativa bude de facto Donald Trump sám o sobě.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Ukazuje se, že velcí byznysmeni možná budou mít obrovský vliv na to, jak bude fungovat Trumpova administrativa, Trump sám,“ popisuje ekonom Jan Švejnar

Na druhé straně má jistotu, když jsou teď poslušní, že budou poslušní i za měsíc nebo za půl roku?
To samozřejmě není jasné, ale americký prezident je může vyměnit. Může se rozhodnout, že toho či onoho ministra vymění a může to udělat celkem okamžitě. Samozřejmě je tam schválení Senátu s tím, že by byl potom jmenován někdo jiný, nicméně má velkou moc.

Donald Trump na nedělním setkání s 20 000 svými příznivci avizoval, že hned v pondělí podepíše skoro stovku exekutivních příkazů. Očekáváte, že se budou týkat i ekonomických záležitostí?
Myslím, že ano, že se budou týkat například toho, že by se znovu dal důraz na ropu, těžbu ropy a tak dále. Takže to budou jak politická a společenská témata, tak ekonomická.

Co všechno ze zásadních věcí, o kterých se spekuluje, že Donald Trump udělá, může řešit tímto způsobem, to znamená exekutivním příkazem bez toho, že by potřeboval souhlas Kongresu?
Americký prezident může tímto způsobem řešit hodně věcí. Biden to dokonce řešil i na konci svého mandátu. Samozřejmě některé z nich jsou dočasného rázu ve smyslu, že musí být později schváleny nebo stát se zákonem na základě toho, co uskuteční Kongres. Ale opravdu může, jak jste říkal, dát třeba desítky, možná i stovku těchto dekretů a udělat to rychle.

Předvolební sliby

Když se zaměříme na základní sliby, které zaznívaly v předvolební kampani Donalda Trumpa, z pohledu Američanů je určitě důležitý slib změnit daně, snížit daně. Můžete připomenout, co v tomto směru Trump sliboval?
Trump už ve svém prvním období snížil daně především střední vyšší třídě, vyšší třídě a podnikům. Bylo to snížení, které je dočasné, to znamená, že vyprší. Jeho hlavním cílem je toto uskutečnit dále, to znamená, že bude muset dostát toho, že snížení daní bude pokračovat.

Ale nejenom to, on též sliboval další snižování daní a snižování regulací, které budou mít obdobné efekty na podniky. Je otázka, jestli bude mít dostatek prostředků na to, aby nejenom pokračoval dál se snižováním, které už začal, ale aby též uskutečnil další snížení – ať už příjmů, sociálního zabezpečení, penzijních příspěvků a tak dále.

Existují nějaké propočty, co by další snižování daní pro americký rozpočet znamenalo?
Ano, jsou propočty. Znamenalo by to, že by se zvýšily schodek, který je už podstatný, a i dluh, který není veřejný, který přesáhl 100 procent HDP. Čili je otázka, jak to Trump chce financovat.

On se samozřejmě bude snažit najít možnosti, jak získat další příjmy do státního rozpočtu, aby efekt na schodek rozpočtu nebyl tak silný, jak se dá očekávat.

Dalším z předvolebních slibů Donalda Trumpa je zavedení vyšších cel na dovoz zboží, mimo jiné z Evropy. Dá se čekat, že naplní tuto část svých slibů?
Dá se čekat, že se ji bude snažit naplnit, a to ze dvou důvodů. Jedním z nich je, že hledá zdroje příjmů. Cla jsou významným zdrojem příjmů pro každou zemi, pakliže jsou dostatečně vysoká. Z tohoto hlediska se dá očekávat, že se bude snažit to zvýšení uskutečnit.

Druhá věc je, že chce posílit americkou ekonomiku, to znamená výrobu ve Spojených státech. Doufá, že tím, že zavede cla, posílí výrobce ve Spojených státech, kteří budou mít větší konkurenceschopnost oproti dovozcům.

Také přiláká některé vývozce z jiných zemí, aby se usadili a vytvořili podniky ve Spojených státech, čímž by zase posílila americká ekonomika tím, že by se tam vyrábělo víc a byla by vyšší zaměstnanost. Slabina tohoto argumentu je ovšem v tom, jak se zachovají jiné státy. To znamená, jaká budou odvetná opatření, pakliže by cla zvýšil.

Jako ekonom mám dojem, že pakliže cla zvýší jenom velice mírně, tak ta ozvěna, ta odplata nebude příliš silná, že bude snaha nějakým způsobem se s Trumpem dohodnout. Pakliže by chtěl zvýšit cla velice silně, tak to může vyvolat celosvětovou obchodní válku a potom mohou být negativní následky podstatné.

Před tím jste varoval i v našem volebním vysílání, připomínal jste historické zkušenosti v tomto směru. Donald Trump mluvil o clech na zboží z Číny, z Mexika, z Kanady, z Evropské unie. Dá se čekat, že přístup k jednotlivým regionům bude výrazně odlišný?
Myslím, že bude mít obdobný přístup. Na druhé straně očekávám, že regiony a země se budou chovat různě. Některé budou chtít vyjednávat víc, některé méně. Evropská unie například myslím, že je silný celek, který by se mohl snažit dohodnout.

Co se týče Kanady a Mexika, je to zajímavé, protože to je zóna volného obchodu, tam momentálně nejsou žádné obranné překážky, takže by to znamenalo celou změnou systému, který nyní existuje.

Myslím, že vůči Číně Trump plánuje být velmi tvrdý a pokračovat ve tvrdé politice. Jak se to projeví? Do jaké míry se s Čínou dohodnou, nebo ne? To je myslím velmi otevřená otázka.

Velkopodnikatelé

Volební kampaň Donalda Trumpa výrazně podporoval jeden z nejviditelnějších podnikatelů současnosti, majitel společnosti Tesla nebo sítě X Elon Musk. Na inauguraci byl pozván a měl by dorazit i zakladatel Amazonu Jeff Bezos, majitel společnosti Meta, která provozuje Facebook a Instagram, Mark Zuckerberg. Jaký vliv na politiku Donalda Trumpa budou tito bohatí podnikatelé mít?
To se přesně uvidí, ale už nyní vidíme, že v historickém kontextu nikdy velcí velkopodnikatelé, baroni, oligarchové tohoto typu neměli tak velký vliv – od konce 19. století, začátku 20. století a ani tehdy neměli.

Je to nová éra, kdy se ukazuje, že velcí byznysmeni možná budou mít obrovský vliv na to, jak bude fungovat Trumpova administrativa, Trump sám, jak bude uvažovat a jednat.

Je to svým způsobem trošku paradoxní, protože Trump kandidoval a vyhrál tím, že říkal, že se bude především starat o Američany, normální běžné Američany, pracující lidi, ale nakonec se vyznačuje tím, že v jeho úzkém okruhu jsou především velkopodnikatelé.

Také česká média na začátku roku informovala o karikatuře, na které Jeff Bezos, Mark Zuckerberg, šéf Open AI, nebo Mickey Mouse reprezentující mediální impérium Walta Disneyho klečí a klaní se před Donaldem Trumpem. Tu karikaturu odmítl zveřejnit The Washington Post, který právě patří jednomu z vyobrazených, Jeffu Bezosovi. Není na té karikatuře něco pravdy? Není to tak, že mocní podnikatelé nadbíhají znovuzvolenému prezidentovi?
Vidíme, že opravdu tak, jak se chovají a chovali už během volební kampaně, že to tomu nasvědčuje. Například Bezos sám přikázal deníku The Washington Post, významným novinám, které vlastní, aby nepodpořili toho či onoho kandidáta.

Tradičně velké noviny jako The Washington Post nakonec podpoří nebo se vyjádří pozitivně vůči jednomu ze dvou finalistů. Takže to bylo vidět už v této fázi, že je Bezos obezřetný.

To další ukazuje, že přijdou na inauguraci nebo že tito lidé finančně podpoří právě dnešní den (pondělí), oslavu, která se koná v rámci inaugurace, že se snaží být ve velmi pozitivním vztahu k nastávajícímu prezidentovi.

Jak chce Donald Trump zefektivnit vládu? Co by znamenala vysoká cla pro českou a evropskou ekonomiku? A jaké trumfy v ruce má Trump vůči významným podnikatelům? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

Tomáš Pancíř, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít