Policie odhadla, že demonstrace „Zastavíme kapitulaci“ se na náměstí Nezávislosti, takzvaném Majdanu, zúčastnilo na 10.000 lidí, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu. Na pořádek dohlížely asi tři stovky strážců pořádky, incidenty policie nezaznamenala. Agentura AP odhadla počet demonstrantů na 15.000.

„Ne kapitulaci! Ne amnestii,“ skandoval dav, ve kterém byly i transparenty „Válka pokračuje“. Zněla i hesla namířená proti Zelenskému.

„Všichni chceme mír, ale mír a kapitulace jsou dvě rozdílné věci. Za to lidi neumírali,“ řekl agentuře AFP demonstrant Mykola, který po dva roky bojoval proti separatistům v ruskojazyčném Donbasu.

„Vyhrazujeme si právo pokračovat v boji. Pokud zítra zazní rozkaz se stáhnout (pro ukrajinskou armádu), budeme moci zaujmout její pozice,“ varoval jeden z velitelů dobrovolnického praporu Ajdar, kontroverzní jednotky, kterou mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International obviňuje ze spáchání válečných zločinů.

„Ukrajina je pět let ve válce, ve které jsem přišel o několik kamarádů - a teď nám říkají, že zbytečně,“ postěžoval si AP voják Ihor Roščenko. „Jediný muž nás může neuváženými kroky připravit o naši zem,“ dodal.

Podobné demonstrace s heslem „Ne kapitulaci“ se podle listu Ukrajinska pravda odehrály ve většině oblastních měst po celé Ukrajině a také v cizině. Ve Lvově, pokládaném za baštu ukrajinských nacionalistů, se sešla asi tisícovka lidí.

Výměna vězňů

Mírový proces na východě Ukrajiny, kde od jara 2014 válčí vojska prozápadní vlády v Kyjevě a proruští separatisté, na roky uvízl v mrtvém bodu, ale v poslední době lze zaznamenal náznaky pokroku. Dubnové zvolení herce a politického nováčka Zelenského do čela státu umožnilo obnovit dialog s Ruskem, což minulý měsíc vyústilo v důležitou výměnu vězňů mezi oběma státy.

Další krůček kupředu tento týden představoval ukrajinský podpis pod dokumentem slibujícím budoucí autonomii povstaleckým územím. Jde ale o výbušné téma pro nacionalisty, kteří tento ústupek pokládají za nepřijatelný. Zelenskyj obhajoval tuto úmluvu jako nezbytný krok k uspořádání summitu s vůdci Ruska, Francie a Německa, který by mohl přiblížit mír na východě země.

Konflikt v Donbasu, který si vyžádal na 13.000 mrtvých, se zdá od podpisu mírových dohod v Minsku v roce 2015 do značné míry zmražený, přestože stále vypukají sporadické přestřelky. Politická část mírových dohod, včetně udělení zvláštního statusu povstaleckým územím, se ale nikdy neposunula k realizaci, podotkla agentura AFP.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít