„Ruský útok na Ukrajinu zlikvidoval celou evropskou bezpečnostní architekturu, museli jsme jednat,“ vysvětluje Fredrik Jörgensen v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, proč se Švédsko rozhodlo podat přihlášku do NATO. Že ke vstupu nedošlo ani rok poté, však švédský velvyslanec nepovažuje za selhání diplomacie. Vstupu totiž brání barikáda Turecka a Maďarska. „Nepodali jsme přihlášku pro vstup do Turecka, chceme do Severoatlantické aliance,“ ohrazuje se.

Rozhovor Praha 6:25 11. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V poslední době se objevilo několik informací o ruských špionážních snahách namířených vůči severským zemím včetně Švédska. Jaké jsou teď vztahy obou zemí?
Vztahy mezi námi a Ruskem nejsou dobré, pochopitelně. Velmi aktivně podporujeme Ukrajinu v obraně proti ruské agresi a zároveň pozorujeme velký ruský zájem o švédská strategická zařízení i o švédský národ jako takový.

Nedávno jsme také vyhostili skupinu ruských „jakože“ diplomatů. Samozřejmě to nebyli diplomaté, chovali se v rozporu s Vídeňskou úmluvou (mezinárodní smlouva o diplomatických stycích – pozn. red.).

Ovlivnila vztahy i švédská přihláška do NATO?
Nemyslím si to. Švédská přihláška do Severoatlantické aliance byla vedená ruskou invazí na Ukrajině, viděli jsme, že musíme něco udělat. Ruský útok na Ukrajinu zlikvidoval celou evropskou bezpečnostní architekturu, tak jsme museli jednat.

Už předtím jsme podporovali Ukrajinu, podporovali jsme svobodu a bezpečnost v Evropě, ale ruská invaze na Ukrajinu byla tím rozhodujícím prvkem. Obecně vzato to ale naši pozici nezměnilo.

Široká podpora Ukrajiny

Nebojí se Švédsko o některá svá potenciálně ohrožená území? Jak je například zabezpečený ostrov Gotland v Baltském moři?
Je nám zřejmé, že v takto se zhoršující situaci je Gotland strategickým místem pro celý region. Ostrov proto musíme chránit a právě teď naše vojenská zařízení na Gotlandu posilujeme. Jednu dobu jsme trvalou základnu na ostrově zrušili, ale teď se tam vrací, protože je bezpečnostní situace mnohem složitější.

Jaké je švédské zapojení do pomoci Ukrajině? Jaké zbraně nebo vybavení jste už vyslali?
Jsme v tom dost aktivní. Pokud jde o vojenskou pomoc od začátku ruské invaze, tak ta dosahuje myslím asi sedmnáct miliard švédských korun (zhruba 35,5 miliardy korun – pozn. red.). Její součástí jsou bojová vozidla pěchoty, CV-90, která si nyní kupuje i Česká republika. Ukrajině jsme předali celkem padesát kusů. Také tanky Leopard-2, těch jsme jich poslali myslím deset. Ukrajině jsme dali také náš nejpokročilejší dělostřelecký systém Archer, podpora je to opravdu široká.

Jak se Rusko postaví k přijetí Finska do NATO? Bude vyhrožovat, ale jsou to jen slova, míní analytik

Číst článek

Švédsko vysláním vojenské techniky na Ukrajinu porušilo svůj dlouho dodržovaný princip neposílat vojenskou techniku do zemí v aktivní konfliktu. Bylo to těžké rozhodnutí?
Nebylo a bylo to přijato velmi rychle. Švédský zákon, který to stanovuje, nepočítal s takovouto událostí. Bylo možné přijmout výjimku, a když jsme viděli rozsah ruského útoku, tak jsme ji schválili, myslím, během deseti dnů, protože Ukrajina bojuje za nás za všechny.

Rozpojená přihláška do NATO

Pokud jde o švédskou přihlášku do NATO, za pár dní to bude rok od jejího podání. Tehdejší premiérka Magdalena Anderssonová mluvila o tom, že by si přála vstup do roka od jejího podání. Nezdá se přitom, že by se to dalo stihnout. Je to selhání švédské diplomacie?
Neříkal bych tomu selhání, ale určitě je to drobné zklamání, že se nám nepovedlo vstoupit do NATO zároveň s našimi nejlepšími přáteli – s Finskem. To jsme udělat chtěli, protože to byla společná přihláška.

V tuhle chvíli jsme v situaci, že dva členské státy NATO (Maďarsko a Turecko) stále váhají, pokud jde o švédskou přihlášku. A musíme akceptovat, že tato rozhodnutí jsou v gesci Severoatlantické aliance a jejích členských států.

Dokud bude mít Turecko a Maďarsko výhrady, jsme nuceni vyčkávat, ale na členství jsme připraveni a to NATO jakožto organizace uznává. Proto si teď myslíme, řečeno nediplomaticky, že teď je řada na Severoatlantické alianci, aby si to promyslela a promluvila si se svými členy. Když jsme podávali přihlášku společně s Finskem, tak jsme měli dohodu s Tureckem, která obsahovala nějakou skupinu věcí, které musíme změnit, abychom mohli vstoupit. Toto společné memorandum je nyní naplněno a my jsme připraveni vstoupit.

Dvojí solidarita. Finsko neopustí Švédsko při vstupu do NATO, Orbán nenechá vzdorovat jen Erdogana

Číst článek

Současný švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že Švédsko udělalo vše, co mohlo. Turecko ale stále není přesvědčeno. Kam ještě může Švédsko zajít, aby Turky přesvědčilo?
Je těžké něco takového ještě hledat. Čeho se v tomto procesu bojíme, je jeho bilateralizace. Nechceme se na to dívat jako na diskusi mezi Švédskem a Tureckem. Nepodali jsme přihlášku pro vstup do Turecka, chceme vstoupit do Severoatlantické aliance jakožto organizace. V rámci toho jsme měli, a stále máme, dohodu s Tureckem, podle které si myslíme, že máme mít možnost do NATO vstoupit.

Nechceme se na to dívat jako na problém dvou zemí, Švédska a Turecka. To už jsme, doufám, překročili.

Švédské protesty

Pokud jde o Turecko, jednou z velkých veřejných výhrad vůči Švédsku byly demonstrace v zemi, ať už ty, na kterých se pálil korán, nebo kurdské, při kterých protestující vyvěsili oběšenou figurínu tureckého prezidenta. První z protestů byl alespoň částečně organizovaný novinářem, který v minulosti pracoval pro ruskou státní televizi RT. Je to projev ruského hybridního vlivu na Švédsko?
Myslíte, jestli to organizovali Rusové?

Ano, zmíněný novinář Chang Frick platil poplatky za tu demonstraci a přímo pozval Rasmuse Paludana, který byl tím, kdo pálil korán.
Pokud je to pravda, pak to asi můžeme považovat za nějakou formu hybridní snahy vůči Švédsku a jeho přihlášce do Severoatlantické aliance, ale nemám dostatek informací, abych to mohl potvrdit.

Máte pravdu, že pálení koránu a s ním spojené jevy nám způsobily problémy, to je zřejmé. Ale tyto protesty jsou součástí svobody projevu. Dávali jsme už jasně najevo, že podle švédských zákonů je to legální. Je to velmi špatná věc, vysílá to jasné negativní signály o těch, kdo to dělají, a švédská vláda to rozhodně žádným způsobem neschvaluje. Je to ohavné, ale je to legální.

Musíme dělat rozdíl mezi tím, co je vhodné nebo rozumné a co je legální. Téměř nikdo ve Švédsku s těmito lidmi nesouhlasí, ale i tak to zákony umožňují. Svoboda projevu je něco, co by vlády měly být připravené dát i těm, se kterými většina nesouhlasí. Pokud bychom se všichni na všem shodli, pak nepotřebujeme svobodu projevu. Je to kontroverzní součást svobody slovy, ale musíme si ji zachovat.

‚Neřekneme ano jejich žádosti.‘ Turecko blokuje vstup Švédska do NATO, vadí mu protestní pálení koránu

Číst článek

Je to jednoduše věc svobody projevu?
Ano, dokonce můžete úplně stejně pálit i bibli. Nemáme v našem právním řádku nic, jako je urážka. Je to transparentní systém, který se vztahuje na všechna náboženství a formy politického projevu.

Ani nic podobného neplánujete zavést? Protože třeba Finsko má ve svém právním řádu něco jako „narušování náboženského klidu“.
Urážku na cti jsme v právním řádu měli, myslím do roku 1974, kdy byla zrušena. A vláda prozatím neplánuje nic podobného zavést, nechceme se k tomu vracet. Probíralo se to mezi politiky, někteří si myslí, že v tomto případě je to až zneužívání svobody slova. Současný stav ale je, že můžete dělat i věci, které způsobí komplikace.

‚Strategická hloubka‘

Když se vrátíme k NATO, kdy myslíte, že se Švédsku podaří nakonec do Severoatlantické aliance vstoupit? Stihne se to do červencového summitu ve Vilniusu?
Doufáme, že se to do summitu ve Vilniusu stihne. Já v to doufám. A pokud se to nestane do té doby, bude to krátce poté, jsme docela optimističtí. Je škoda, že Finsko nakonec vstoupilo bez nás. Velmi jasně ale dávají najevo, že jejich přihláška není kompletní, dokud se také nestaneme členy. Stále tedy postupují v souladu s naší společnou přihláškou. My chceme být členy co nejdříve.

NATO chce mít Švédsko i Finsko co nejrychleji jako členy, protože to Alianci zajistí něco jako „strategickou hloubku“. Území NATO bude velmi snadné bránit, pokud se obě země společně stanou členy.

Jak to finské rozhodnutí vstoupit samostatně, i když celou dobu Švédsko a Finsko postupovaly společně, ovlivnilo vzájemné vztahy?
Nebylo to z ničeho nic. To samotné finské rozhodnutí bylo binární, buď vstoupí bez Švédska, nebo vůbec. Vyvíjelo se to ale nějakou dobu a až pak Finsko stálo před tím rozhodnutím. Z naší perspektivy dává finské rozhodnutí smysl, nehodnotíme jejich krok, ale dává smysl, aby vstoupili co nejdříve. Nás mrzí, že jsme nemohli vstoupit s nimi, ale jsme přesvědčeni, že se k nim brzy přidáme.

Opora v letectvu

Co vlastně švédské členství v NATO přinese zbytku Aliance?
Pokud jde o vojenské hledisko, Švédsko má velmi silné letectvo se stovkou bojových letadel. Máme silné loďstvo, ponorky, ty jsou pro NATO velmi užitečné, třeba pro obranu v Baltském moři. Vstupujeme tedy se spoustou skvělého vybavení a schopností a víme, že spousta našich partnerů to vítá, protože dobře doplňujeme dosavadní kapacity NATO.

Švédsko stále mimo NATO. Země se nemůže podílet na vojenské obraně, prohlubuje se tím i její zranitelnost

Číst článek

Ohledně stíhaček: všechny ostatní severské země jsou nyní v procesu nákupu amerických stíhaček F-35. Jaký je plán Švédska, budete dál vylepšovat gripeny, aby dohnaly americké letouny?
Gripeny, které se používají s velkým úspěchem i v Česku, jsou neustále vylepšovány. Teď jsme zrovna v procesu zavádění nové generace gripenů do naší letky, to je Gripen E. Tady v Česku přitom využíváte Gripen C a D. Ta nová, vylepšená verze teď míří do švédské armády a taky do Brazílie, ti jsou také mezi prvními, kdo je dostane.

S Českou republikou teď jednáme o dalším využívání gripenů, i když Česko vyjednává s USA o F-35, protože stále budou letouny potřeba, a to zejména pro překlenutí té doby, než budou americké stíhačky. Věřím, že naše spolupráce povede mnohem dál, než jen do tohoto období. Máme od naší spolupráce vysoká očekávání a máme také velmi silnou spolupráci s Českou republikou a jejím letectvem.

V jakém stadiu jsou švédsko-česká vyjednávání? Zejména co se týče dodávek stíhaček?
Jednáme s českou vládou o podmínkách prodloužení pronájmu gripenů. Ale s ohledem na projednávané detaily to nemohu blíže komentovat. Z české strany je zřejmá potřeba využívat i nadále švédské stroje. A my se pokoušíme vyhovět těmto potřebám a očekáváním.

Anna Urbanová, Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít