Ukrajinci se zlepšují, ale všechny ruské rakety ani odvrátit nemohli, říká bezpečnostní analytik Visingr

„Rusům docházejí zásoby. Podle mě na mnoho takových útoků už nemají kapacity,“ říká k pondělnímu ruskému útoku na ukrajinská města vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Podle něj ale docházejí protivzdušné obranné systémy také Ukrajincům a situaci rozhodne to, které straně dojdou dřív. Na Ukrajinu směřují dodávky dvou typů protivzdušné obrany, bude ale nějakou dobu trvat, než se vojáci zacvičí a vytvoří logistiku.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Silně poškozená budova po ruském ostřelování v Záporoží

Silně poškozená budova po ruském ostřelování v Záporoží | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Rusko ráno podle náčelníka generálních štábů Valerije Zalužného proti Ukrajině odpálilo 75 raket a z toho se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 41. Jak úspěšná je tato bilance ve srovnání s celkovou úspěšností jiných systémů protivzdušné obrany?
Nevíme s jistotou, jestli jde o kompletní a přesná čísla. Pokud se ale podíváme na výsledky ukrajinské protivzdušné obrany od začátku konfliktu, tak vidíme, že se dlouhodobě zlepšují. Uvádí se, že na začátku konfliktu byli schopni sestřelovat údajně jen 10, maximálně 20 procent ruských raket. Postupně se ale v určitých oblastech dokázali vyšplhat na více než 80 procent.

Při útoku na Kyjev byla zasažena budova, ve které sídlí kancelář německé ambasády

Číst článek

Musíme si uvědomit, že ukrajinská protivzdušná obrana nepokrývá celé území rovnoměrně. Úspěšnost tak nutně kolísá. Závisí to na tom, kolik raket Rusové současně vypálí, z jakých letí směrů, jaké mají zásoby munice a podobně. Obecně se ale dá říct, že se ukrajinská protivzdušná obrana od počátku války výrazně zlepšila. To skóre se navíc s dodávkami modernějších západních systémů ještě zlepší.

Proč tedy pondělní útoky zasáhly Ukrajinu v takové míře? Mohli být na podobnou akci vůbec připraveni?
Pokud Rusové současně odpálí větší počet raket, které letí z různých směrů, tak je protivzdušná obrana zahlcena a ani si nemůže poradit se vším současně. Je to klasická metoda, jak ji překonat – tedy vypálit velké množství raket současně.

V důsledku pak nutně nějaký počet z nich obranu překoná. Je také možné, že Ukrajincům dochází zásoby protivzdušných raket k systémům sovětského původu, proto by měl západ více spěchat s dodávkami moderních systémů. 

Omezené prostředky

Máme informace o tom, jakými systémy Ukrajina disponuje?
Už byla dodána spousta malých přenosných systémů jako je třeba Stinger nebo polský Piorun. Pokud se ale soustředíme na výkonnější systémy středního a dlouhého dosahu, tak tam má Ukrajina prakticky jen systémy sovětského původu jako Buk nebo S-300.

Nedávno se objevila informace o dodávce americko-norských systémů NASAMS, o které první interpretace říkaly, že je už Ukrajina dostala. Pak se ukázalo, že to byl špatný přepis projevu prezidenta Zelenského. On řekl, že dorazí velmi brzy, Američané to pak korigovali s tím, že by měly dorazit na konci října nebo na začátku listopadu. 

Dále se počítá s tím, že by v horizontu týdnů měly z Německa dorazit systémy IRIS-T SL. Lze předpokládat, že v případě dalších takových útoků západ dodá Ukrajině více protivzdušných obranných systémů. Ty totiž až donedávna nebyly prioritou, Ukrajinci požadovali hlavně dělostřelectvo a tanky. 

Na druhou stranu je otázkou, jak dlouho mohou Rusové něco takového provádět. I jim totiž podle řady zdrojů dochází zásoby. V podstatě je to o tom, komu dojdou dřív. Jestli Ukrajincům zásoby obranných raket nebo Rusům zásoby protizemních raket. A pak samozřejmě záleží, jakým tempem budou probíhat dodávky západních systémů pro Ukrajinu.

Je z dostupných informací možné odhadnout, jestli má Rusko v dohledné době kapacity k dalšímu podobnému útoku a můžou se na něj Ukrajinci nějak připravit nebo eventuálně bránit?
Co se ruských kapacit týče, můžeme jen spekulovat. Zásoby ruských zbraní, zvlášť těch přesně naváděných, Rusům zjevně docházejí. Rusové začínají nasazovat i starší typy zbraní nebo třeba zbraně, které vůbec nejsou určeny proti pozemním cílům. Opakovaně použili např. protilodní střely proti pozemním cílům a výsledky tomu odpovídaly, protože ty rakety dopadaly vesměs úplně jinam, než měly.

Teror civilního obyvatelstva

Lidé utíkají do metra, na počítání obětí není čas, popisuje ruské útoky napříč Ukrajinou zpravodaj

Číst článek

Je také známo, že Rusové mají dlouhodobě problém se zasahováním malých bodových vojenských cílů. Z toho důvodu také často střílejí i na obytné oblasti. Začíná to budit dojem, že cílem není působit vojenské škody, ale opravdu terorizovat a psychologicky tak na Ukrajince působit.

Pokud si ale Rusové myslí, že takhle zlomí ukrajinskou vůli bojovat, tak se fatálně pletou, protože tohle v historii nikdy nefungovalo. Spíš naopak, takové útoky spíš působily tak, že se ti lidé zatvrdili a o to sveřepěji se bránili.

Ruská strana má omezené kapacity v tom, že může používat jenom rakety delšího dosahu, protože ukrajinská obrana je úspěšná v sestřelování ruských letadel. Protože se obávají posílat své letouny přímo na bráněné ukrajinské oblasti, musí útočit z větší vzdálenosti. A jak jsem říkal, zásoby Rusům asi docházejí a je otázkou, kolik takových útoků budou schopni provést. Myslím si, že už jich tolik nebude.

Ukrajinci musí pracovat na tom, aby dokázali zachytit rakety z co největší vzdálenosti, a pak optimálně rozmístit systémy tak, aby útok dokázaly potlačit. To znamená analyzovat ten útok, co proběhl teď, vyvodit z toho závěry a podle toho nějaké systémy přemístit. Je také potřeba, aby západ dodával moderní západní systémy, jako je třeba zmíněný NASAMS nebo německý IRIS-T SL, protože mohou Ukrajině určitě výrazně pomoci.  

Ukrajina tedy bude pravděpodobně apelovat na spojence, aby dodali další systémy protivzdušné obrany. Kdy nejdříve podle vás mohou na Ukrajinu dorazit?
Některé už jsou na cestě, mělo by to být v řádu týdnu. V případě dalších je tady poměrně široká škála zbraní, které by Ukrajina mohla dostat. Není to ale jenom o dodávce. Ten systém nestačí pouze dodat a rozmístit. Je potřeba pro něj vycvičit obsluhu, což trvá klidně i měsíce, zajistit logistiku, protože protivzdušné systémy jsou poměrně komplikované na údržbu.

Je to podobné jako třeba s raketomety HIMARS – poslat tam pár raketometů není až tak těžké, ale vytvořit celý, jak říkají Američané, ekosystém, tzn. výcvik obsluh, údržbu, opravy, dodávky munice, je mnohonásobně složitější. Co na Ukrajinu dorazí teď, tedy systémy NASAMS a IRIS-T SL, je připravováno už několik měsíců. To znamená, že kdyby se teď rozběhla zcela nová dodávka, tak ji podle mě do konce roku není možné dokončit.

Miroslav Harant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme