Hladomor, krymští Tataři, pražské jaro. Tentokrát potřebuje Rusko potrestat, říká ukrajinská novinářka
Západní podpora Ukrajiny není po více než dvou letech bojů stejně silná jako na počátku. „Kdybych byla politička, tak bych asi neobviňovala západní svět a byla bych zdvořilejší ve srovnání s tím, co říkají dnes ukrajinští politici,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Sevhil Musajevová, přední ukrajinská novinářka, která přijela do Prahy na konferenci Hranice (ne)svobody pořádanou Knihovnou Václava Havla a Českým rozhlasem Plus.
Před dvěma lety, v létě 2022, se celá Evropa, celý západní svět jakoby sjednotil za Ukrajinou. Podpora od té doby klesla, stále více evropských politiků deklaruje neochotu dál pomáhat a voliči to zřejmě oceňují. Udělala Ukrajina podle vás nějaké chyby v tom, jak v zahraničí vysvětluje, o co jí jde?
Nedá se mluvit o chybách, bylo to pro nás těžké.
Poslechněte si rozhovor se Sevhil Musajevovou, šéfredaktorkou Ukrajinské pravdy
Pro Ukrajinu je stále velmi těžké bojovat, protože válčíme s velkou zemí, s impériem, které nemluví pravdu a má spoustu zdrojů. Rusko má druhou největší armádu na světě.
Nevím, co bych udělala jinak, kdybych byla politička. Asi bych byla vděčná za podporu a poděkovala opravdu všem, každému partnerovi, protože je to důležité. Změnila bych taktiku a možná i slovník a neobviňovala bych západní svět. Protože vím, že je to těžké i pro západní svět a západní společnost. Byla bych asi zdvořilejší ve srovnání s tím, co říkali a říkají naši politici.
24:36
Ruská představa míru nerespektuje chartu OSN, změnilo by to celou planetu, říká ukrajinský premiér
Číst článek
Chcete tím říct, že vaši politici jsou ve vyjadřování příliš otevření?
Někdy ano. Myslím, že to ve vztahu k západním společnostem je nevhodné.
Vezměme Volodymyra Zelenského. Je to uznávaný státník, je to národní hrdina, o tom není pochyb. Je to prezident Ukrajiny. Podle ústavy měl vyhlásit volby, ale neudělal to s vysvětlením, že na to ve válce není čas. Měl pravdu?
Je velmi obtížné organizovat volby během války. Podle mě jsme je samozřejmě potřebovali, protože Zelenského mandát skončil v květnu 2024.
Ale jak organizovat volby za války? Za prvé je to náročné na organizaci. Rusko mohlo kdykoli vypálit rakety. Jako například minulé pondělí, před týdnem, když podnikli útok na Kyjev se spoustou raket. A my nemáme dost protivzdušné obrany, abychom tomu zabránili. A umím si představit, že Rusko se může během voleb zaměřit třeba na civilní infrastrukturu.
Za druhé je velmi obtížné organizovat volby v první linii. Jak budou například hlasovat vojáci? V armádě máme přes milion lidí. A frontová linie je nejdelší frontovou linií od dob druhé světové války. A jak například organizovat práci mezinárodních pozorovatelů?
A za třetí jde o to, jaký signál by to byl pro okupovaná území. Víte, že Rusko obsadilo Mariupol, část Luhanska, Donbas, Záporoží… My si organizujeme volby a volíme nového prezidenta, ale pro ně je to nemožné.
Zalužnyj jako konkurence?
Má Zelenskyj na Ukrajině soupeře? Myslím v prozápadním politickém táboře.
Vidíme bývalého prezidenta Petra Porošenka a jeho pokusy být opozicí vůči Zelenskému, vidíme také obrovskou podporu a důvěru v našeho bývalého vrchního velitele (Valerije) Zalužného, který se stal jedním ze symbolů této války.
Na Ukrajině začala platit nová pravidla pro vycestování. Muži musí mít platné vojenské doklady
Číst článek
Bohužel nemohu říci, že probíhá zdravý politický proces. Za války to můžeme pochopit, protože lidé se vyhýbají politickému životu. Nemáme politickou cenzuru, ale běžíme společně maraton, i když ne všichni političtí hráči mají na tento jednotný maraton stejný názor.
Máme nějaké vládnoucí orgány a oponenty, ale to není nic ve srovnání s normálním politickým životem v demokracii. Víte, že Ukrajina chce být demokratickým státem, a proto bojujeme za to, za co bojujeme, ale v době války je to velmi těžké a náročné.
Musíme myslet i na jednotu lidí a to je také náš hlavní cíl, jak uspořádat politický život, politickou diskusi a zároveň zůstat jednotní. Proto říkám, že nyní jsou hlavními odpůrci vlády a prezidenta Zelenského nezávislá média. Kritizují vládu, kritizují vládní korupci, kritizují Zelenského, takže i v dobách války máme žurnalistiku jako sociální institut, který kontroluje vládu a vše monitoruje.
Médiím se chci věnovat trochu později, ale vraťme se do roku 2022. Časopis Time tehdy jmenoval tři Ukrajince mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Byl to Zelenskyj, vy – gratuluji – a třetí byl Valerij Zalužnyj, o kterém jste zrovna mluvila. Víme, že na začátku tohoto roku Zelenskyj donutil Zalužného rezignovat a poslal ho do Velké Británie jako velvyslance. Byl to podle vás správný krok?
Myslím, že to Zelenskyj málo komunikoval, proč se rozhodl dát Zalužnému výpověď.
Nikomu to nevysvětlil, své rozhodnutí neobhajoval. Proto stále koluje spousta zvěstí. Možná si Zelenskyj myslel, že by mohl být jeho konkurentem ve volbách. Možná byl Zelenskyj nespokojený s jeho popularitou.
27:07
Generál Šedivý: Kdyby Ukrajina mohla dovážet zbraně dlouhého doletu od počátku, mohla by dnes být jinde
Číst článek
Jaký je váš odhad?
Myslím, že všechno dohromady. Některé Zalužného kroky byly sporné. Je také naprosto jasné, že na začátku války se Zelenskyj neúčastnil vojenského rozhodování, ale později se rozhodl, že je v této otázce také dobrý, a myslím, že to byla chyba. Politici mají prostě za to, že rozumějí i vojenským záležitostem, a vědí, jak bojovat s Ruskem na bitevním poli.
Docela nedávno prezident Zelenskyj podepsal návrh zákona, kterým rozšířil možnosti náboru pro ukrajinskou armádu. Znamená to, že armádě se nedostávají lidé?
Ano, máme nedostatek lidí. Je to pochopitelné, bojujeme s druhou největší armádou na světě. Jejich oběti jsou velké, to je pravda, ale my máme také oběti, invalidy, které je třeba nahradit.
Už dva roky bojujeme a to znamená, že hodně vojáků je vyčerpaných a vyhaslých. Po dvou letech války se samozřejmě lidé někdy bojí vstupovat do armády a je to pochopitelné, protože každý ví, kolik lidí umírá, takže to je důvod, proč nemáme v naší armádě dostatek lidí, a proto potřebujeme další kolo mobilizace, vyzvat lidi, aby se přidali a bojovali.
Historická příležitost
Česko je domovem mnoha ukrajinských uprchlíků. Ukrajinky tu nacházejí novou práci, ukrajinské děti navštěvují školy, ale lidé jsou někdy v rozpacích, když vidí mladé a zdatné Ukrajince, jak chodí po ulicích a jezdí po silnicích. Má ukrajinská armáda potíže s náborem lidí v zahraničí?
Ano má, protože teď nemáme mechanismus, jak lidi do armády naverbovat, teď máme projekt mezinárodní legie v Polsku a musíme přemýšlet, jak lidi získávat pro armádu.
Jsem velmi vděčná všem našim partnerům za naše ženy a děti, protože je velmi nebezpečné zůstávat na Ukrajině. Jak už jsem říkala, minulý týden ukázal, jak nebezpečný může být ruský útok. Může ohrozit i dětskou nemocnici a vybrat si oběti mezi lékaři i mezi mladými pacienty.
V Polsku vznikne legie Ukrajinců žijících v EU. Mají být speciální dobrovolnickou jednotkou
Číst článek
Spousta mých přátel a kolegů vstoupila do armády. Dokonce i v Ukrajinské pravdě nyní osm lidí vstoupilo do armády. Před válkou nebyli připraveni bojovat, nejsou profesionální vojáci, ale když válka přijde do vaší země, musíte ji chránit.
Napadá vás, co říct Ukrajincům, kteří žijí v zahraničí a nechtějí se vzdát svého postavení a jít domů bojovat?
To je těžké, možná že je to historická příležitost pro naši zemi a historická příležitost pro celý svět. Že je důležité zúčastnit se možná nejdůležitější bitvy našeho světa, být na tom nejdůležitějším místě a že možná bude velmi těžké schovat se před Ruskem, pokud zvítězí na Ukrajině.
Protože pak určitě vtrhne do dalších evropských zemí. Dějiny vaší země také potvrzují, že pro ně bohužel nejsou žádné hranice. Rusko nenávidí svobodu, a proto po úspěchu na Ukrajině rozhodně udělá další krok. Proto musíme zastavit Rusko už na Ukrajině.
Ukrajinska pravda
Jste šéfredaktorkou Ukrajinské pravdy. O jaké médium jde?
Ukrajinska pravda je největší a první nezávislé médium na Ukrajině, založené v roce 2000. Po šesti měsících od založení byl zakladatel Ukrajinské pravdy zabit. Jmenoval se Georgij Gongadze, z jeho vraždy byla obviněna vláda, což vedlo k prvním protestům, které měly jméno Ukrajina bez Kučmy.
Ukrajinska pravda sehrála významnou roli při pokrývání našich dvou revolucí v letech 2004 a 2014. A když začala válka, stala se hlavním zdrojem informací, nejen pro Ukrajince, ale i pro celý svět.
Mezi Ukrajinskou pravdou a Českem je spojovací článek. Pokud vím, koupil vás český podnikatel Tomáš Fiala. Jak s ním spolupracujete?
Ano, Ukrajinskou pravdu založili novináři a roku 2021 se jedna ze spoluzakladatelek Olena Pretula rozhodla hledat dobrého investora. Tomáš Fiala, jak jste správně řekl, je český občan a podnikatel. Myslím, že jeho vstup byl přínosem.
Zastupuje investiční bankovnictví a to je velmi potřebné z hlediska uvažování o médiích jako o mediálním byznysu, nejen jako o sociálním institutu. Během dvou a půl roku této války nám to pomohlo. Možná je v tom nějaké spojení s Českem, Českým rozhlasem, s Václavem Havlem a nezávislou žurnalistikou. Sami víte, jak jsou nezávislá média důležitá z hlediska ochrany demokracie a svobody.
23:39
Ruský útok na kyjevskou dětskou nemocnici nebyl omyl, ale strategie, tvrdí politolog Trad
Číst článek
Ukrajinští oligarchové
Možná není od mediálních magnátů daleko k ukrajinským oligarchům. O jejich vlivu na Ukrajině jsme slyšeli znepokojující zprávy. Tedy konkrétně před ruskou invazí. Je nyní moc oligarchů omezená?
Ano, to je, tedy v politickém životě a v mediální sféře. Oligarchové v posledních letech ztratili svou moc, myslím během Zelenského prezidentství.
Pamatuji si, jak jsem začínala kariéru novinářky. Všechno bylo zaměřeno na oligarchy. Ale teď už na ně nemyslíme. Samozřejmě stále mají vliv. V některých oblastech mají stále monopol.
Například energetická sféra, pokud mluvíme o Rinatu Achmetovovi a dalších. Zároveň ale vidíme, že například před pár dny opustil zemi jeden z nejmocnějších oligarchů. Protože se bál o svou bezpečnost. Musí hledat budoucnost v Evropě, ale ne doma.
Ale prezident Zelenskyj měl dobré vztahy s Ihorem Kolomojským, jedním z oligarchů. Říká se, nebo přesněji Pandora Papers říkají, že Zelenskyj dostal od Kolomojského velké sumy peněz. Je to pravda?
Ano, je to pravda.
A je to spravedlivé?
Samozřejmě není. Pro mě osobně toto spojení s oligarchy není dobré znamení. V Zelenského biografii to není dobrá etapa. Myslím, že bez Kolomojského pomoci v roce 2019 by se Zelenskyj těžko stal prezidentem.
25:28
Ukrajinci jsou naštvaní na své politiky. Z neúspěšné obrany viní korupci, popisuje zpravodajka ČT
Číst článek
Využil média, která Kolomojskyj v té době měl. Ale znáte současný příběh Kolomojského – je ve vězení. A nejde jen o jeden případ, je proti němu vedeno mnoho trestních řízení.
Sama jste vyrůstala na Krymu. V dubnu americký Kongres schválil dlouho odkládanou vojenskou pomoc Ukrajině. Jedním z výsledků je, že Ukrajinci pomocí raket dlouhého doletu mohou dostřelit na Krym. Je nyní situace ruských jednotek na poloostrově složitější?
Víte, Krym je moje vlast. Mám spoustu příbuzných, kteří žijí na Krymu, a od nich vím, že ukrajinská armáda zasáhla některé velmi důležité vojenské objekty.
A z různých částí Krymu se ozývají výbuchy. Ale nemyslím si, že to stačí, abychom Krym získali. I když si myslím, že by to mohl být pro ukrajinskou armádu v příštích měsících dobrý cíl, protože z vojenského hlediska je snazší osvobodit Krym než například Doněckou nebo Luhanskou oblast.
Je to poloostrov a můžete jej obklíčit a uzavřít v něm všechny ruské jednotky. A pak možná začít s Ruskem vyjednávat. Loni měl takový plán i Zalužnyj. Ale pak se armáda a vláda rozhodly soustředit veškeré úsilí na ochranu Bachmutu a Doněcké oblasti. Uvidíme, co se bude dít v následujících měsících.
Potrestat Rusko
Ale stále věříte, že se Krym jednou vrátí do ukrajinských rukou?
Věřím, patřím ke krymským Tatarům a toto je moje vlast. Nechci být čtvrtou generací krymských Tatarů, kteří byli nuceni opustit rodnou zemi. A naposledy jsem tam byla 21. července 2014, už je to téměř deset let.
Ale nechci z toho dělat náš cíl. Cílem je potrestat Rusko. Přinutit ho, aby zaplatilo za všechny zločiny, které na Ukrajině spáchalo. Jinak Rusko udělá totéž jinde. Proto je hlavním cílem celého civilizovaného světa donutit Rusko, aby zaplatilo za všechno špatné, čeho se dopustilo na Ukrajině i dříve.
‚Daleko za hranou lidskosti.‘ Ředitel dětské nemocnice v Kyjevě popsal Radě bezpečnosti OSN zásah raketou
Číst článek
Rusko nemůže být jaderným státem. Nemůže být hrozbou pro civilizovaný svět. A Rusko musí zaplatit reparace za všechny věci, kterých se na Ukrajině dopustilo.
Stále častěji však slyšíte návrhy, že Ukrajina by měla uzavřít dohodu s Ruskem. A vzdát se okupovaných území na východě a Krymu. Dokážete si představit, že by něco takového bylo pro vás přijatelné?
Pro mě osobně to není přijatelné. Pro Ukrajince to není přijatelné, především pro ty, kteří přišli o příbuzné a blízké.
Pokud Rusko bude kontrolovat tato okupovaná území, bude to znamenat, že příští den udeří někde jinde. Znovu říkám, že to Rusko musí zaplatit, poprvé v historii. Rusko nezaplatilo za deportaci krymských Tatarů, nezaplatilo za hladomor, nezaplatilo za pražské jaro v roce 1968. Rusko nezaplatilo za spoustu věcí, kterých se dopustilo v Čečensku a na dalších místech.
Tlak na Ukrajinu, aby zahájila mírová jednání s Ruskem, se v mezinárodním měřítku zvyšuje. Dokážete si představit, že by Zelenského vláda začala vážně hovořit o míru s Moskvou?
Vidím, že Rusko má nyní o takový proces větší zájem. Vysílá známky, že je na tato jednání připraveno.
Sankce fungují a veškeré úsilí, které naši partneři vyvinuli, aby zastavili Rusko, také funguje. To je správně. Rusko samozřejmě tvrdí, že je všechno v pořádku. Ale to není pravda. Takže proto je to teď velmi nebezpečné. Podle mého názoru nesmíme vyjednávat s Ruskem podle jeho podmínek.
Celý rozhovor s ukrajinskou novinářkou Sevhil Musajevovou si můžete poslechnout v audiozáznamu výše. Vše, co zaznělo na konferenci Hranice (ne)svobody, najdete postupně na webu Českého rozhlasu Plus.
