Armáda USA ztrácí postavení v západním Pacifiku, tvrdí výzkumníci. Čína by ji vyřadila během pár hodin
Spojené státy už nejsou dominantní vojenskou silou v oblasti západního Pacifiku a v případě konfliktu s Čínou by jejich základny a námořní flotila byly vyřazeny během pár hodin. Takové jsou závěry výzkumu Sydneyské univerzity. Na vině je podle vědců technologický pokrok Pekingu, ale také podfinancování americké armády nebo zapojení USA do konfliktů na Blízkém východě. Informaci přinesly servery The Guardian a South China Morning Post (SCMP).
Výzkumníci mimo jiné vypočítali, že Čínská lidová osvobozenecká armáda disponuje 1500 balistickými raketami krátkého doletu, přes 600 střelami středního doletu a stovkami raket s dlouhým doletem. Tyto střely podle studie můžou zasáhnout Singapur nebo americké základny v Jižní Koreji a Japonsku.
Šéf Pentagonu vyzval Čínu, aby nenarušovala suverenitu sousedů. USA chce vojenskou nadvládu v regionu
Číst článek
Případný konflikt by pro Spojené státy byl „nesmírně drahý a nebezpečný“, a navíc by musely čekat na posily ze západního pobřeží USA a Havaje. Americká armáda však podle zprávy není v nejlepším stavu. Na vybavení se projevují opotřebování z válek, stáří nebo škrty ve financování.
„Už není jisté, že armáda Spojených států je schopná sama udržovat příznivou rovnováhu v oblasti,“ píšou autoři studie. „Čína je naopak stále víc schopná zpochybnit regionální pořádek pomocí síly v důsledku rozsáhlých investic do pokročilých vojenských systémů,“ pokračují.
‚Týká se to všech‘
Spojené státy a jejich regionální spojenci by proto měli přehodnotit plány na investice do armády a rozmístění jednotek a spolupracovat, nebo riskují, že se Čína získá dominantní vojenské postavení v oblasti.
Podle Ashleyho Townshenda, jednoho z autorů, se díky rostoucí síle Čína může odvážit pokusit získat některé ostrovy v Jihočínském moři, a to včetně Tchaj-wanu. Proto se změna rovnováhy v regionu a „agresivní zahraniční politika Číny“ týká všech asijských států, včetně těch, které se snaží udržovat dobré vztahy s oběma zeměmi, uvedl Townshend. Deníku Guardian dále řekl, že Čína na rozdíl od USA nemá globální závazky, ale pouze regionální.
Filipíny protestují kvůli potopené lodi v Jihočínském moři
Číst článek
Analytici z Rajaratnam School of International Studies (RSIS) v Singapuru oslovení SCMP se ale nedomnívají, že by Čína podnikla podobné kroky. Prý respektuje přítomnost USA v západním Pacifiku a považuje je za hlavní velmoc. A i kdyby se jí pomocí palebné síly podařilo narušit americkou pozici v regionu, muselo by ještě následovat získání vlastní kontroly.
Raket středního a krátkého doletu se týkala dohoda Spojených států a Ruska, která letos v srpnu po 32 letech zanikla, připomíná SCMP. Agentura AP minulý týden přinesla informaci, že Washington jedná se svými asijskými spojenci o možném rozmístění raket středního a krátkého doletu. Hlavními kandidáty jsou údajně Japonsko, Jižní Korea a Austrálie.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při návštěvě Sydney uvedl, že si Austrálie možná bude muset vybrat mezi strategickým spojenectvím s USA a obchodem s Čínou. „Můžete prodat svou duši za pytlík fazolí, nebo můžete chránit své lidi,“ řekl Pompeo. Peking je přitom největší obchodní partner Canberry.
Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře. Například oblast Tchajwanského průlivu je významná z hlediska rybolovu, nerostného bohatství a námořního obchodu. Čína se snaží posílit svou přítomnost budováním umělých ostrovů. Dílčí nároky na moře mají i Brunej, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan, Vietnam a Japonsko.
