USA zavedly nové sankce proti Íránu, týkají se i syna duchovního vůdce Chameneího

Spojené státy zavedly nové sankce proti Íránu. Týkají se devíti lidí a jednoho subjektu, uvedlo v pondělí americké ministerstvo financí. Jedním z íránských představitelů, na které jsou sankce zaměřeny, je Modžtaba Chameneí, syn nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvedla agentura Reuters.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí

Sankce jsou zaměřené celkem na devět lidí, kteří jsou na Alího Chameneího (na snímku) napojení.

Všech devět lidí, na které jsou sankce zaměřeny, je nějakým způsobem napojeno právě na Alího Chameneího. Kromě jednoho ze synů byly sankce uvaleny i na nejbližší vojenské či zahraničněpolitické poradce íránského duchovního vůdce.

Írán slíbil, že nevyrobí jaderné zbraně, uvedl japonský premiér po setkání s Chameneím

Číst článek

Na sankčním seznamu je nově generální štáb íránské armády a jeho šéf, generál Mohammad Bagherí, jeden z velitelů íránských revolučních gard Gholámalí Rašíd, Chameneího poradce Alí Akbar Velájatí a rovněž Gholámalí Hadad Ádil, který je tchánem Modžtaby Chameneího. Sankce se týkají rovněž nového šéfa justice, konzervativního duchovního Ebráhíma Raísího, kterého duchovní vůdce jmenoval letos v březnu.

„Dnes se ministerstvo financí zaměřuje na nevolené představitele, kteří obklopují nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Chameneího, a vykonávají jeho destabilizační politiku,“ uvedl ve svém prohlášení americký ministr financí Steven Mnuchin. „Tito jednotlivci jsou spojováni s celou řadou zhoubných činů, včetně bombových útoků na kasárna americké námořní pěchoty v Bejrútu v roce 1983 a bombového útoku na židovské cíle v Buenos Aires v roce 1994, jakož i s mučením, mimosoudními popravami a s represemi vůči civilistům,“ dodal ministr.

V Libanonu a Iráku lidé volají po odchodu vládních elit. Ty udržely křehký mír, jinak ale země strádají

Číst článek

Nezávisle na sankcích americká diplomacie oznámila, že nabízí odměnu až 20 milionů dolarů (zhruba 460 milionů korun) za informace o Robertu Levinsonovi, bývalém agentovi amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který zmizel v Íránu v roce 2007. Podle ministerstva zahraničí byl Levinson unesen s vědomím íránského režimu. Íránská vláda dosud nikdy nepřiznala, že ho zadržela. Za informace o Levinsonovi nabízí již delší dobu pět milionů dolarů (zhruba 115 milionů korun) i FBI.

„Dnes uplynulo 40 let ode dne, kdy bylo v roce 1979 vzato jako rukojmí 52 Američanů, kteří byli drženi 444 dní,“ uvedla ve svém pondělním prohlášení Levinsonova rodina. „Bob Levinson je držen více než desetkrát déle - 4624 dní. Bob Levinson se musí vrátit domů a íránská vládní politika zadržování rukojmí musí přestat,“ dodala.

Akce íránských studentů, kteří v Teheránu od 4. listopadu 1979 celkem 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a tehdejším novým islámským režimem ajatolláha Chomejního.Spojené státy sankce proti Íránu obnovují od loňska, kdy vypověděly svou účast v mezinárodní dohodě o íránském jaderném programu. Není podle nich účinná.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme