Trump slibuje Íránu krutou zimu, nové sankce ale v sobě mají zásadní výjimku
Donald Trump v uplynulém týdnu obnovil hospodářské sankce vůči Íránu. Arabský novinář Abdar Rahmán Rašíd v komentáři na serveru saúdské televizní stanice Al-Arabíja označuje zaváděné restrikce za „dosud nejnebezpečnější“.
Teherán se totiž ocitl ve svízelné situaci. Ještě několik dní předtím doufal, že by krize okolo zavražděného saúdského novináře Džamála Chášukdžího mohla amerického prezidenta přimět k odkladu sankcí a třeba i k tomu, že by si je úplně rozmyslel.
Trump ale slovo splnil. Posílil tak svůj plán vyvinout na Teherán co největší tlak. Dál také udržuje strategické vztahy se Saúdskou Arábií, která hraje v bojkotu íránské ropy zásadní roli. Teherán se rozhněval a Rijád si oddechl. Sankce Írán velmi poškozují, protože okamžitě omezily prodej více než poloviny jeho ropy, zakázaly mu obchodovat prostřednictvím amerického bankovního systému a zabránily íránským klientům používat dolar.
Krutá zima?
Ještě než Trump své „obléhání“ Íránu zahájil, několik měsíců opakoval, že od něj očekává žádost o vyjednávání. Ta ale nepřišla. Jak žurnalista Rašíd píše, stejně si nikdo nemyslel, že se Írán podvolí, alespoň ne teď. Teherán vždy couvne až po nějaké době – až se ocitne v krizové situaci.
Saúdský princ MBS – orientální despota, nebo modernizátor konzervativního království?
Číst článek
Nakonec zřejmě učiní významné ústupky, ale možná až za dva roky, kdy bude Trumpovi končit funkční období. Írán byl třetím největším světovým vývozcem ropy, ale teď se očekává, že do konce letošního roku nedokáže vyvézt víc než milion a čtvrt barelů denně a tuto mezeru za něj vyplní Saúdská Arábie a Irák zvýšením těžby.
Americký prezident teď slíbil Íránu „krutou zimu“, ale o její „krutosti“ leckdo pochybuje. Washington totiž oznámil, že osm zemí bude íránskou ropu smět dovážet dál – Čína, Indie, Jižní Korea, Turecko, Itálie, Japonsko, Řecko a Tchaj-wan. To celý proces, který má teokratickému režimu zabránit v exportu, samozřejmě naruší.
Tato nečekaná výjimka se dá vysvětlit jako snaha Trumpovy vlády nerozhněvat si spojence, kteří ho žádali o víc času, aby se mohli s novou situací vypořádat, zejména proto, že mají nákup ještě na nějakou dobu nasmlouvaný. Výjimka má proto platit asi šest měsíců.
Nová dohoda?
Rovněž ji lze považovat za snahu Washingtonu nechat pootevřené dveře a umožnit íránskému režimu vyjít z kouta, do něhož byl zahnán. Je tak pro něj stále volný prostor pro ústupky, které by umožnily uzavřít novou dohodu o omezení jaderného programu. Cílem sankcí je zřejmě pouze vyvinout tlak a získat lepší nabídku.
USA rozšiřují sankce vůči Íránu, týkají se i ropy a bank. ‚Porušíme je,‘ reagoval prezident Rúhání
Číst článek
Írán má v tomto pohledu ideálně přislíbit, že nebude pokračovat v jaderném programu. Dohoda z roku 2015, od které Trump odstoupil, to Teheránu zakazuje na deset let. Zároveň má režim přestat vyvíjet a vyrábět balistické rakety, které například zamířily na saúdská města a jichž íránský režim využívá k ohrožování zemí v regionu. A do třetice má ukončit své vojenské operace v oblasti a stáhnout se ze Sýrie, Iráku, Jemenu a dalších zemí.
Trumpova blízkovýchodní politika tak opět pokročila. Prezident podnikl protiíránskými sankcemi důležitý krok. Teď je možné očekávat zvýšené napětí, ale s určitou nadějí, že by mohla následovat jednání, nová dohoda a možná i mír, uvažuje Abdar Rahmán Rašíd na serveru stanice Al-Arabíja.
