Mluvčí vlády v Teheránu k tomu uvedl, že nová úroveň obohacování bude taková, „jakou potřebujeme“.

Írán také bude každých 60 dnů odstupovat od dalších závazků obsažených ve smlouvě, pokud její další signatáři (Francie, Velká Británie, Německo, Čína a Rusko) nepodniknou takové kroky, které by ho ochránily před dopady amerických sankcí.

Podle Arákčího jsou „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale jsou potřeba nové iniciativy“. Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.

Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, protože USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.

‚Ekonomický terorismus‘

Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, napsala agentura AP.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že všechny kroky, kterými jeho země odstoupila od čtyři roky staré dohody, je možné vzít zpět. Stalo by se tak ovšem za podmínky, že její evropští signatáři splní své závazky. Teherán podle něho čelí „ekonomickému terorismu“ ze strany Spojených států.

Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země.

Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.

„V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru,“ uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.

Krize vztahů

V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil 300kilogramový limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.

Ve snaze snížit napětí kolem Íránu francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu večer oznámil, že se s íránským prezidentem Hasanem Rúháním dohodli na tom, že do 15. července budou hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít