Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

V budoucnosti lze ve světě čekat boje o vodu

Znamenají rekordní sucha a staleté záplavy ohrožení míru a bezpečnosti ve světě? Organizace Spojených národů se obává, že ano. Klimatické změny zmítají různými kouty světa stále častěji a také silněji, zvlášť rozvojovými zeměmi. OSN vyhlásila část Somálska za oblast hladomoru.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V srpnu 2007 byl zahájen nutriční program v Bossasu v táboře pro asi 15 000 vnitřně vysídlených a uprchlíků z Etiopie, kteří se tu shromažďují předtím, než se pokusí překročit Adenský záliv. Od srpna bylo do nutričního programu přijato 1196 dětí.

V srpnu 2007 byl zahájen nutriční program v Bossasu v táboře pro asi 15 000 vnitřně vysídlených a uprchlíků z Etiopie, kteří se tu shromažďují předtím, než se pokusí překročit Adenský záliv. Od srpna bylo do nutričního programu přijato 1196 dětí. | Foto: Albert Vińas

Podle humanitárního koordinátora OSN Marka Bowdena je tam až polovina obyvatel podvyživených, což je aktuálně nejvíc na světě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Znamenají rekordní sucha a staleté záplavy ohrožení míru a bezpečnosti ve světě? Otázka pro Milana Slezáka.

„Je to vážné. Dva regiony už splňují normu pro vyhlášení hladomoru. Navíc očekáváme, že se situace ještě zhorší. A to nejen v přilehlých regionech. Příští dva měsíce budou klíčové a kritické,“ uvedl Bowden.

Velká Británie kritizuje bohaté státy, že na humanitární krizi reagují pomalu. Krize se přitom netýká jenom Somálska," upozorňuje koordinátorka krizové pomoci Spojených národů Valerie Amosová.

Podle zahraničně-politického analytika Milana Slezáka jsou ale důvody Američanů veskrze jasné.

„V 90. letech to byli právě Američané, kteří v Somálsku distribuovali humanitární pomoc a jídlo. Po incidentu, kdy Somálci sestřelili bitevní vrtulník a posádku vláčeli městem, se americké ozbrojené síly stáhly. Důsledkem je, že Somálsko je naprosto rozvrácenou zemí bez vlády. K tomu všemu pak nastupuje klimatické sucho, což znamená pro tamní lidi opravdové neštěstí,“ uvedl Slezák a dodal:

„Pomoc vázne i z důvodu špatných zkušeností, kdy v minulosti docházelo ke zpronevěrám humanitární pomoci a peněžních prostředků. S ohledem na krizi v Evropě se evropský daňový poplatník logicky ptá, kam jeho prostředky skutečně jdou. Bylo by zapotřebí ustanovit hodnověrnou organizaci a hlídat vynaložené prostředky přímo na místě.“

Evropa jako migrační nárazník

Otázkou je, zda můžeme následky přírodních katastrof pocítit i v Evropě. Například v podobě migrace milionů uprchlíků z Afriky. Podle Slezáka jednoznačně.

„K tomu bude v budoucnu bezpochyby docházet. Už mnohokrát v historii to Evropa pocítila. Je faktem, že zhoršené klimatické podmínky v Africe nebo Asii, ruku v ruce s rostoucím počtem populace, vyvolávají potravinovou krizi a následnou migraci do Evropy,“ řekl Slezák.

Největším problémem bude v budoucnu asi voda. Během chladné poloviny roku jí je všude nadbytek, v teplé polovině roku se jí zase nedostává. Svět tak zatím v řešení problému této nejvzácnější suroviny zaostává.

„V brzké budoucnosti se dá očekávat, že dojde ke konfliktům kvůli pitné vodě. Voda je stále vzácnější surovinou a lehce se může stát, že bude tou nejvzácnější,“ uzavřel Slezák.

Vladimír Kroc, Milan Slezák, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme