V Česku dva, na Slovensku žádný. Čína má ve střední Evropě svoje influencery, zaměřují se hlavně na nás
Zatímco Slovensko „vlastního“ čínského influencera nemá, na tuzemské publikum se svým obsahem v češtině zaměřují rovnou dva. Místo propagování politiky autoritářského režimu, kterou Češi vnímají negativně, se zaměřují na šíření pozitivních zpráv o zemi. Think-tank CEIAS, který propagandu na sítích zkoumal, varuje, že ze střední Evropy cílí Čína svými influencerskými taktikami nejvíce právě na Česko.
Než v Česku začali působit čínští influenceři, zkoušela Čína ovlivnit veřejné mínění pomocí oficiálních kanálů. Pekingem kontrolovaný Čínský rozhlas pro zahraničí, který vysílá i v češtině, se ze zemí visegrádské čtyřky představil nejprve v tuzemsku, a to už v roce 2013. Postupně na sociálních sítích přibyly účty čínské ambasády a další kanály čínských státních médií napříč různých platformami.
Influenceři začali na české publikum působit v roce 2021, tedy po začátku pandemie koronaviru, která je negativně spojena právě s Čínou jako s epicentrem smrtícího viru. Peking tehdy začal svou vlivovou strategii proměňovat. Po celém světě vznikly na nejrůznějších sociálních sítích účty, které víc zohledňují místní podmínky a kontext, píše v nové studii think-tank CEIAS, který se zaměřil na čínskou propagandu na sociálních sítích v zemích V4, tedy v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
V Česku se tak objevili dva noví influenceři. Lada Wang (nebo také Lada Lan) a Pepa Zhang, vystupující i jako Kluk z Pekingu. Oba mluví plynně česky a na rozdíl od oficiálních kanálů začali k Čechům a Češkám promlouvat odlehčenějším jazykem. Nezaměřují se na politiku, jejich cílem je šíření pozitivních zpráv o Číně. Oba zároveň pracují pro již zmíněný Čínský rozhlas pro zahraničí.
Videa natáčí hlavně v Číně a zaměřují se na kulturu, ekonomiku, technologie, mluví také o historii nebo se vydávají na oblíbené turistické atrakce. Důraz vždy kladou na osobní prožitek z cest.
26:33
Je třeba nová koncepce vztahů s Čínou, aby se neopakovaly Zemanovy blamáže, říká analytička
Číst článek
„Většina sledujících pravděpodobně vůbec netuší, že tito influenceři jsou zaměstnanci Čínského rozhlasu pro zahraničí, protože své napojení na čínská státní média otevřeně neuvádějí,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz spoluautorka studie Kara Němečková. „Navenek tak působí jako běžní lidé – travel blogeři nebo vlogeři – a jejich obsah se díky tomu jeví přirozeněji a důvěryhodněji než ten, který zveřejňují oficiální kanály,“ dodává.
Svou influencerku má i Polsko. Slovensko a Maďarsko nikoho takového nemá, na Slováky ale částečně cílí „čeští“ influenceři, ukázala studie.
Časté téma Sin-ťiang
Přestože se až na výjimky vyhýbají politice, jedno téma u nich výrazně převažuje – provincie Sin-ťiang. Oblast na západě Číny obývá etnická skupina Ujgurů, kterou vláda v Pekingu perzekvuje. Občany muslimského vyznání posílá do převýchovných táborů, kde se snaží o jejich indoktrinaci. Výpovědi těch, kteří uprchli, ukazují, že lidé jsou zde vystaveni násilí i nuceným pracím.
„Tato forma propagandy je méně nápadná než tradiční státní sdělení a působí autentičtěji, protože je předkládána formou běžného vlogování nebo cestovatelských videí. Podle průzkumu ale jen zanedbatelná část respondentů v Česku vnímá čínskou politiku v oblasti pozitivně. Z toho můžeme usoudit, že snahy ČLR přiklonit na svou stranu veřejné mínění v této otázce zatím nebyly úspěšné. Ale nutno dodat, že až 53,9 procenta respondentů zaujímá neutrální stanovisko k celé věci, což ukazuje prostor pro budoucí čínské vlivové kampaně,“ doplňuje Němečková.
Čínské centrum nabídne nový pohled na Sin-ťiang. Realitu převýchovných táborů ale neschová
Číst článek
Influenceři se snaží navázat kontakty a spolupráci i s místními tvůrci digitálního obsahu. S těmi například vytvářejí různá taneční videa, uvádí studie. Zhang pak pořádá cesty do Číny. Na jednu takovou vyrazil i český youtuber Jan „Honzi“ Michálek.
V tomto případě se ale strategie nevyplatila a youtuber se za svou neznalost a naivitu dočkal kritiky. České ministerstvo zahraničí proto následně uspořádalo workshop pro influencery, aby je seznámilo s riziky spolupráce s Čínou.
Propagandu šíří i proruské kanály
Čínská propaganda se zaměřuje i na politické otázky, využívá k tomu ale jiné kanály než svoje influencery. Tyto účty na sociálních sítích často staví dění v Číně do kontrastu s tím, co se děje na Západě.
‚Velká naivita.‘ Případ českého influencera ukázal, jak funguje čínská propaganda
Číst článek
Hlavním cílem těchto příspěvků je podle studie vyvolat dojem, „Čína stoupá a Západ upadá“. Zdůrazňují také to, že Čína by neměla být konkurencí, ale preferovanou alternativou, že se Evropa sama sabotuje, když se odklání od Ruska a neprohlubuje vztahy s Čínou, nebo že by evropští lídři měli přestat vinit Peking z vlastních neúspěchů a naopak zemi následovat pro lepší rozvoj ekonomiky, vyjmenovává think-tank CEIAS.
Propagandistické příspěvky proto ukazují futuristicky vypadající města, mluví o rychlé výstavbě, výkonném politickém systému, rozvíjející se ekonomice nebo ukazují disciplinované školní děti. Nechybí ani záběry na vyspělou vojenskou techniku. Videopříspěvky jsou často doplněny o český voiceover.
Češi zůstávají kritičtí
I přes rozsáhlou propagandistickou kampaň ale zůstávají Češi k Číně skeptičtí. Jak ukázal průzkum veřejného mínění, který think-tank realizoval ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research letos v únoru a březnu, víc než polovina dotázaných vnímá zemi negativně. Z obyvatel zemí V4 je pohled Čechů dokonce nejkritičtější. Naopak nejpozitivněji je Čína vnímána na Slovensku.
„Lidé ze střední Evropy nejsou obecně nakloněni čínskému politickému systému a jeho hodnotám, nejsou přesvědčeni o mírové nátuře čínské zahraniční politiky,“ konstatuje studie. Ve většině místní publikum nepřijímá čínskou rétoriku ani v tématech kritických pro Peking, tedy v těch týkajících se Tibetu, Sin-ťiangu, Hongkongu nebo ostrova Tchaj-wan.
Nakloněni jsou Češi ale pozitivně laděným ekonomickým tématům a zahraniční ekonomické politice země.
„Zatímco skepticismus směrem k Číně je široce rozšířený, průzkum také ukazuje významný podíl neutrálních respondentů. Ukazuje to, že při změně strategie může Čína stále ovlivnit veřejný sentiment v regionu,“ upozorňuje studie think-tanku CEIAS.
