V Istanbulu otevřeli železniční tunel pod Bosporem. Spojil Evropu s Asií
Po dlouholetých odkladech obě části Istanbulu propojil železniční tunel. Ulevil přecpaným ulicím největšího tureckého města a historicky poprvé spojil Evropu a Asii normálně rozchodnou železnicí.
Přes úžinu se v Istanbulu dá dostat po dvou mostech a mnohými trajekty. Každý den přejedou z jednoho břehu na druhý dva miliony lidí. Spojení železničním tunelem teď přinese časté spojení městskými vlaky.
V budoucnu by tunelem mohlo projíždět až 75 tisíc cestujících za hodinu. Istanbul trpí příliš velkým podílem automobilové dopravy a tento projekt by měl výrazně zvýšit podíl vlaků.
Podrobnosti o tureckém ‘projektu století‘ přinesl do studia redaktor Martin Ježek
Projekt Marmaray ale výstavbou tunelu nekončí. Vlaková linka bude nakonec mít 77 kilometrů na obou kontinentálních stranách, a co je důležité, v noci po ní pojedou nákladní vlaky. Ty se v Turecku dosud musely přes vodu převážet na lodi a cestou přes východní Evropu měnit nápravy na širší rozchod.
Na výstavbě se podílelo Japonsko. „Tunel se otevře na 90. výročí Turecké republiky. A 150letý sen Istanbulu se naplní. Je to velká spolupráce mezi Japonskem a Tureckem,“ řekl k tomu japonský premiér Šinzó Abe.
Premiér chce vzkřísit osmanskou slávu Turecka
Turecko tunel stavělo s Japonci i proto, že vede v místech, kde je extrémní nebezpečí zemětřesení. Navíc je ve velmi pohyblivé směsi vody a písku. Na nejhlubším místě je 56 metrů pod hladinou moře.
Tunelový systém má 13 kilometrů a pod mořem vede 1,4 kilometru. Projekt stál až tři miliardy eur. Při stavbě se navíc našlo hodně archeologických objektů, například starý konstantinopolský přístav.
Bývalý velvyslanec České republiky v Turecku Tomáš Laně okomentoval ve Stalo se dnes otevření nového železničního tunelu pod Bosporem v Istanbulu
Náklady na tunel dosáhly čtyř miliard dolarů. Kritici vyčítají tureckému premiéru Erdoganovi megalomanství,a to i kvůli dalším projektům, které prosazuje, například výstavbě nového mořského kanálu paralelního s Bosporem a nového mostu mezi oběma kontinety.
„Premiér Erdogan se zaměřil no znovuvybudování osmanské slávy Turecka. Tuto politiku dělá nejen vnitropoliticky z populistických důvodů, ale zaměřuje se i na zahraniční politiku, a to je součást jeho velkých plánů, které by rád uskutečnil ke stému výročí republiky v roce 2023,“ vysvětlil bývalý velvyslanec České republiky v Turecku Tomáš Laně.
