V libyjském městě Zavíja se střetly znepřátelené klany
Situace v Libyi má zatím stále daleko ke klidu. Arabské televize před několika dny informovaly, že v přístavu Zavíja došlo k bojům mezi znepřátelenými klany. Při přestřelkách v této ropné oblasti zemřelo nejméně třináct lidí. Obě strany podle agenturních zpráv bojovaly o základnu, které dříve velel syn Muamara Kaddáfího Chámi, a zbraně v ní uložené.
Ve městě Zavíja v minulosti krutě řádili Kaddáfího příznivci a místní proto nenávidí všechny, kteří by mohli být se svrženým diktátorem nějak spojeni. Střetli se proto s ozbrojenci z předměstí Tripolisu, kterým vazby na plukovníka připisují.
Na předměstí hlavního města totiž byli ještě za Kaddáfího vlády zváni západní novináři, aby viděli podporu, kterou libyjští obyvatelé plukovníkovi údajně vyjadřují.
Zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák sleduje dění v Lybii
Příměří mezi oběma stranami se snaží dojednat předák Přechodné národní rady Mustafa Džalíl. Včera sice uvedl, že se klanům podařilo dohodnout, boje ale neskončily.
„Nejde jenom o tento jediný incident, protože lidí, kteří vlastně po několika měsících bojů neumějí nic jiného pořádně, než třímat zbraň, a užívají si teď ten nový pocit svobody a moci, je v Libyii strašně mnoho,“ zamýšlí se nad situací zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
Libye je potenciálně velmi bohatá, aby se ovšem bohatství dostalo mezi lidi, bylo by potřeba obnovit těžbu ropy v předválečném rozsahu, což je dlouhodobá záležitost.
Libye na křižovatce
Lidé, kteří se domohli svobody, teď budou chtít také dosáhnout určité hmotné prosperity, myslí si Slezák, a to pokud možno ihned. K tomu je ovšem třeba, aby byla země dobře politicky spravována a bylo v ní bezpečno.
„Libye stojí na křižovatce. Je možné, že se všechno usadí, že to bude právní stát, byť tedy založený na systému šaríji, vykládané zřejmě nějak uměřeně, když to dobře dopadne. A bude to možná i prosperující stát, ale to je jenom jedna možnost,“ říká Slezák.
„Druhá možnost je samozřejmě, že anarchie, která nahradila režim plukovníka Kaddáfího potrvá déle, než by bylo zdrávo. A nás to samozřejmě musí zajímat, protože Libye se sice podílí na vývozu ropy světově jenom ze dvou procent, ale je blízko,“ pokračuje.
Západ se proto zajímá také o to, jaké náboženské smýšlení v Libyi převládne – zda budou mít převahu radikálněji naladění muslimové, nebo umírněnější typu Mustafy Džalíla, který chce přesto nový právní řád vázat na islám a povolit například mnohoženství, které za předchozího režimu neexistovalo.
