Průzkum agentura SSRS uskutečnila na konci ledna. Tehdy chtělo podpořit Trumpa 49 procent registrovaných voličů a Bidena 45 procent lidí, kteří jsou registrovaní k volbám. Dalších pět procent hlasů by dostali jiní kandidáti.

Preference se tak ve srovnání s předchozím obdobným průzkumem z přelomu října a listopadu nezměnily. Vzhledem ke statistické chybě kolem tří procent je však rozdíl mezi Trumpem a Bidenem příliš těsný na jednoznačné závěry.

Niki Haleyová by nad Bidenem mohla zvítězit s ještě větším náskokem. Hlas jí chtělo dát na konci ledna 52 procent voličů a republikánská politička si tak polepšila ve srovnání s předchozí sondáží o tři procentní body.

Biden si místo toho pohoršil o čtyři procentní body na 39 procent. Ostatní kandidáti by dostali sedm procent hlasů. Na rozdíl od Trumpa voliči hodnotí Haleyovou častěji jako političku středního proudu.

Negativní hodnocení

U Bidena i Trumpa převažuje mezi Američany negativní hodnocení. Nepříznivý názor má na Bidena 59 procent respondentů a Trumpa hodnotí negativně 55 procent respondentů.

V případě současného prezidenta negativní hodnocení za posledních 12 měsíců stoupla o pět procentních bodů, zatímco u Trumpa klesla o osm procentních bodů. Hlavní motivací voličů tak bude hlasovat proti jednomu nebo druhému kandidátovi.

V amerických prezidentských volbách však nerozhoduje počet získaných hlasů od občanů, ale počet volitelů, které udělují jednotlivé státy. Kvůli této formě nepřímé volby se tak může stát, že ve volbách zvítězí kandidát, který nedostal nejvyšší počet hlasů od lidí.

V roce 2016 se tak Donald Trump stal prezidentem, ačkoliv měl o skoro tři miliony hlasů méně než demokratická kandidátka Hillary Clintonová, a v roce 2002 získal George Bush mladší více volitelů než demokratický kandidát Al Gore, který ale měl o půl milionu více hlasů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít