V USA vrcholí spor o konfederační vlajku. Guvernérka žádá její odstranění ze sídla Kapitolu
V americké Jižní Karolíně sílí výzvy po odstranění konfederační vlajky ze sídla místního Kapitolu. Přidala se k nim i republikánská guvernérka státu. Kritika zesílila po rasově motivovaném útoku, při kterém v Charlestonu zemřelo devět Afroameričanů. Mnozí obyvatelé Spojených států považují zástavu někdejších otrokářských států za symbol rasismu. Jiní ale tvrdí, že jde o součást historického dědictví regionu.
Výzvy ke stažení konfederační vlajky z Kapitolu v Jižní Karolíně zaznívají stále hlasitěji. V hlavním městě regionu Columbii i v Charlestonu jsou emoce po útoku na černošský kostel metodistické episkopální církve stále zjitřené.
V USA vrcholí spor o konfederační vlajku. Guvernérka žádá její odstranění ze sídla Kapitolu. Natáčela zpravodajka Lenka Kabrhelová
„Je to symbol jedné z nejtemnějších kapitol naší historie. To, že vlaje na sídle místní vlády, je výrazem čiré neúcty,” myslí si 40letá Hosie Wrightová z Charlestonu.
„Mnoho lidí se na konfederační vlajku dívá jako na součást historie. Miliony dalších v ní ale vidí symbol brutálního útisku, rasismu a diskriminace,” upozorňuje před kostelem Mother Emanuel Kenneth Celrus, podle kterého měla vlajka ze státní půdy zmizet už dávno.
S tím souhlasí i reverendka Terry Pierceová, někdejší obyvatelka Charlestonu. Místní komunitu přijela podpořit z téměř tisíc kilometrů vzdálené Floridy.
Svěšení vlajky by podle ní mohlo být začátkem usmíření, které prý jižanské město s minulostí jednoho z nejsegregovanějších míst Spojených států zoufale potřebuje.
Události minulého týdne přiměly region, který má s rasismem dlouhodobě problémy, podívat se na symboliku vlajky z jiné perspektivy, připustila republikánská guvernérka státu Nikki Haleyová.
Vyzvala proto k odstranění symbolu, který podle ní rozděluje obyvatele Jižní Karolíny. Vlajka, ke které se odkazoval 21letý Dylann Roof, příznivce rasistických myšlenek obviněný z devítinásobné vraždy, by podle ní měla zůstat minulostí.
Spojené státy musí překonat historické dědictví rasismu, řekl prezident Obama
Číst článek
V Charlestonu přivítali rozhodnutí mnozí obyvatelé, kteří si každý den přicházejí připomenout památku devíti zavražděných Afroameričanů. Považují konfederační vlajku za symbol rasismu, otrokářství a brutálního útisku.
Část obyvatel ale s krokem nesouhlasí. Vlajka je podle nich součástí historie. Proti případnému odstranění se chtějí bránit.
Zástupce Demokratické strany v místním Kongresu Wendell Gilliard označuje výzvu Haleyové za historický okamžik. Šedesátiletý černošský politik věří, že ve světle tragických událostí z minulého týdne pro návrh zvednou ruce i republikánští zákonodárci.
„Teprve až vlajka zmizí ze státní půdy, může začít skutečná práce na problémech, které máme. Není možné čekat pozitivní změny ve chvíli, kdy se na sídle státní moci třepotá symbol nenávisti. Pro historické artefakty máme patřičné místo – muzeum,” podotýká politik.
Dodává, že je rozhodnutý udělat vše pro to, aby charlestonská devítka nepoložila životy nadarmo.
„Odstranění vlajky samozřejmě není všemocným lékem. Je to ale obrovský krok kupředu správným směrem, který možná může zabránit opakování podobných tragédií v budoucnosti,” věří afroamerický politik Gilliard.
