Na Ukrajinu letí další evropské stíhačky. Potřeba jsou ale spíše lidé, míní vojenský analytik Lukáš Dyčka
Nizozemsko a Francie dodaly na Ukrajinu další vojenské stroje. Ukrajinské Ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že od Nizozemska obdrželo stíhačky F16 americké výroby a francouzské stíhačky Mirage 2000, které loni slíbil francouzský prezident Emanuel Macron. Ve vysílání Radiožurnálu o nich mluvil vojenský analytik z Univerzity obrany, Lukáš Dyčka.
Můžete říct, jak přesně by měly oba typy stíhaček posílit obranu Ukrajiny?
Samozřejmě početně, protože Ukrajina před válkou měla především letouny bývalé sovětské výroby a i když už teď operuje s některými letouny F16, jistě jich není dostatek, byť přesná čísla nejsou jasná.
Co se týče konkrétních schopností, které mají tyto letouny přinést, ony jsou vybaveny řekněme zvýšenými schopnostmi úderu na pozemní cíle, což může Ukrajina použít především. Druhý typ akce, ke které se stíhačky mohou hodit je zasahování proti Ruským dronům. Každopádně je potřeba zdůraznit, že oba dva tyto typy letounů nejsou to nejmodernější, co mohou jak Francie, tak Nizozemí poskytnout.
Je potřeba ty stíhačky nějak upravovat, než se na Ukrajinu pošlou, než tam začnou působit?
To je s přístupem k dostupným zdrojům těžké říct, ale je to pravděpodobné. Jednak protože všechny státy NATO mají citlivé technologie, komunikační nebo jiné, které už z principu nemohou poskytovat státům, které v NATO nejsou. To znamená, že do jisté míry to může být snížení jejich schopností.
Ukrajina dostala první stíhačky Mirage 2000. Francie kromě dodávky letounů také vycvičila piloty
Číst článek
Na druhou stranu byly tyto letouny modernizovány, aby na současném bojišti byly platné. Ony jsou přece jenom o generaci starší, než ty, se kterými se mohou střetnout na ruské straně. Proto šlo především o posílení schopnosti úderu na pozemní cíle. To nejspíše proběhlo už před předáním na Ukrajinu.
Jak probíhá výcvik, když se na Ukrajinu posílá nová vojenská technika? A liší se nějak v tomto případě, kdy je stíhaček více typů?
To řeší každá země jiným způsobem. U Nizozemců je známo, že se podílejí na fungování výcvikového centra v Rumunsku, což je komfortnější i pro Ukrajinský letecký personál, který tak může být relativně blíž vlasti.
V případě Francie to není známo, ale dalo by se předpokládat, že výcvik probíhá ve Francii. A je také dobré zmínit, že ačkoli přesné počty nejsou známé, francouzských letounů bude poměrně málo. Objevují se informace o šesti kusech. To by byl z francouzské strany spíše takový marketingový tah na podpoření prodeje vlastní vojenské výzbroje.
Ukrajinští piloti zahájili výcvik v Rumunsku pro létání ve stíhačkách F-16, země těží ze strategické polohy
Číst článek
Vím, že je to těžká otázka, když neznáme přesné počty stíhaček, ale, jaký vliv mají právě stíhačky na aktuální průběh bojů?
Paradoxně spíše menší. A souvisí to nejen s tím, že stroje, které se dostaly na Ukrajinu, jsou „zastaralé“, například ty holandské stíhačky, které na Ukrajině už jsou, prošly poslední výraznou modernizací okolo roku 2000. A průběh bojů na Ukrajině obecně je známý tím, že letectvo v něm hraje spíše menší roli.
Je to způsobené tím, že obě strany, jak ukrajinská, tak ruská pokryly svá území systémy protivzdušné obrany, což vytvořilo prostor, ve kterém může letectvo operovat jen velmi složitě. Většinou se podílí na ničení cílů na velkou vzdálenost, což znamená shazování bomb nebo odpalování střel mimo dosah nepřátelské protivzdušné obrany.
Jaké další stíhačky by měla Ukrajina ještě dostat?
Nejspíše…spíše zcela jistě dostanou stroje F16, ať už z Holandska nebo z jiných zemí NATO. A potom se mluví o celé plejádě strojů. Pro nás, jako pro Českou republiku jsou asi nejzajímavější stroje Gripen, které slíbilo dodat Švédsko, byť jsou to opět verze C a D, které jsou patnáct, dvacet let staré. Potom se mluví ještě o exotičtějších strojích, jako je Kfir, které by mohly dodat i jiné země, mimo Severoatlantickou alianci.
V ruských skladech už je jen technika v nejhorším stavu, říká expert, který počítá ztráty na Ukrajině
Číst článek
My teď mluvíme o stíhačkách, ale jakou vojenskou techniku by teď Ukrajina potřebovala nejvíc?
To je otázka, kterou slýcháme vlastně poslední tři roky, a ona se daří řešit tím, že Ukrajinci vždycky tlačili na to, kterou techniku potřebují nejvíc a kromě toho potřebují vlastně všechnu. Ale to není ten hlavní problém, který teď Ukrajina má, tím se zdá být personál. Takže spíše lidé, než stroje. A s tím jim NATO samozřejmě nepomůže tak efektivně, jako s dodávkami zbraní. A to může být opravdu všechno od obsluhy bojových vozidel pěchoty po obsluhu protivzdušných systémů.
Do jaké míry se dá nedostatek lidí nahradit stroji?
To je velice dobrá úvaha a na ukrajinském konfliktu to lze vidět velice dobře. Když se podíváme na to bojiště, je rozměry velice podobné bojištím druhé světové války, koneckonců, kolem Charkova se bojovalo i v té době a tehdy to byly milionové armády. Teď na celé Ukrajině na obou stranách působí dohromady statisíce vojáků. To znamená, řádově nižší počty.
Ukrajina přišla od ruské invaze o 45 000 vojáků. Dalších 390 000 utrpělo zranění, uvedl Zelenskyj
Číst článek
Přesto jsou ztráty a intenzita bojů poměrně vysoké. Právě proto, že se lidský faktor nahrazuje bezpilotními stroji ve vzduchu i na vodě a naopak na zemi se tanky a bojová vozidla pěchoty používají výrazně méně, zkrátka proto, že tyto stroje došly. Tam se naopak pěchota používá jako taková a důraz na techniku klesá.
Dokáže lidské zdroje nahrazovat stejně efektivně technikou i Rusko?
My neznáme ta data, nevíme, jak účinně, ale bylo by špatné Rusko podceňovat. Jsou velice schopní a učí se stejně rychle, jako Ukrajinci a vzhledem k tomu, že na frontě postupují spíše Rusové, tak se zdá, že to dovedou dokonce úspěšněji. Některé z těch inovačních snah a impulzů přicházejí spíše z ruské strany. Například drony naváděné kabelem a celé řady jiných bezpilotních prostředků. Obě dvě strany mají inovační potenciál, nelze říct, že by byla jedna lepší, než druhá.
