Účastníci zapalovali v centru metropole světlice a házeli petardy, kamení či lahve na okolní domy i policisty. Policie proti nim zasahovala slzným plynem či gumovými projektily. Polská média hlásila po střetech s pořádkovými silami raněné, kterým museli pomáhat zdravotníci. Varšavská policie později uvedla, že zraněných je i několik členů pořádkových sil.

Zasahovat museli také hasiči, jelikož jeden z bytů na trase průvodu začal hořet. Média požár kladla za vinu účastníkům pochodu, kteří do bytu zřejmě vhodili světlici. Na balkoně o pár pater výše vlála duhová vlajka na podporu gayů a nápis Strajk kobiet (Ženská stávka), jenž odkazuje na hnutí, které organizuje demonstrace proti potratovému zákonu. Hasiči požár uhasili a nikdo nebyl zraněn.

Příznivci krajní pravice se s policií střetli také u Národního stadionu, kde vláda nechala vybudovat dočasnou nemocnici pro pacienty s covidem-19. Robert Bakiewicz, jeden z organizátorů pochodu, z násilí u sportovního areálu obvinil policii, která prý účastníky akce vyprovokovala.

Mluvčí varšavské policie Sylwester Marczak uvedl, že policie pochodujícím zatarasila cestu, protože v té době byly zrovna doručovány do nemocnice plicní ventilátory a pořádkové síly chtěly zajistit, aby se tam dostaly včas.

Řada lidí do průvodu vyrazila s červenobílými polskými vlajkami a někteří nesli transparenty s heslem „Naše civilizace, naše pravidla“, popsala agentura Reuters.

‚Normální rodina – silné Polsko‘

Mnozí účastníci se kvůli zákazu pochodu vydali do ulic hlavního města v automobilech a na motocyklech, i když úřady podle televize TVN24 zakázaly rovněž motorizovanou formu akce. Jeden z vozů byl označen sloganem „Normální rodina – silné Polsko“ s odkazem na postoj pravicových stran vůči právům LGBT komunity (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Polsko si 11. listopadu připomíná opětovné získání nezávislosti, které se dočkalo po 123 letech v roce 1918. Polské království patřívalo k velkým evropským státům, ale v letech 1772 až 1795 při takzvaném trojím dělení zaniklo, když bylo postupně rozděleno mezi Prusko, Rakousko a Rusko.

Loni se varšavského pochodu zúčastnilo několik desítek tisíc lidí a pořádkové síly bránily střetům mezi nacionalisty a účastníky levicové protidemonstrace. Při předloňských oslavách stého výročí obnovení nezávislosti šli představitelé vlády a prezident Andrzej Duda poprvé ve stejném průvodu jako přívrženci radikální pravice, ale s odstupem. Akce se tehdy zúčastnilo na 200 000 lidí.

Polarizace polské společnosti výrazně vzrostla po nástupu konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) k moci v roce 2015. Strana vyzývá k obnově vlastenectví a katolických hodnot a odmítá západní liberalismus. Její kritici tvrdí, že tiše podporuje skupiny, které mají kořeny ve fašistických a antisemitských hnutích třicátých let. PiS to odmítá.

Ve Varšavě a dalších polských městech se v poslední době konají rovněž obrovské demonstrace proti potratovému zákonu a nedávnému rozhodnutí ústavního soudu, který interrupce v zemi de facto zakazuje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít