Ukrajinci v Polsku čelí stále častěji xenofobii, tvrdí neziskové organizace. OBSE ale nesouhlasí
V Polsku významně klesl počet trestných činů motivovaných nenávistí. Uvedla to Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Novou zprávu ale rozporují neziskové organizace působící v Polsku. Podle nich stále častěji čelí xenofobii Ukrajinci.
Podle zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se v Polsku v roce 2023 stalo o čtvrtinu méně přestupků a trestných činů spojených s nenávistí než v předchozím roce. Takových případů bylo loni 893, zatímco v roce 2022 jich bylo 1180.
Z rozpisu typů trestných činů ve zprávě vyplývá, že policie nejčastěji zahájila vyšetřování trestného činu z nenávisti, ale neurčila, o jaký druh nenávisti šlo. Do této kategorie přitom OBSE řadí právě i útoky na Ukrajince. Těchto nespecifikovaných útoků bylo přes pět set.
Žiletkový drát i závora na řece za 680 milionů korun. Polsko vyztužuje bariéru na hranici s Běloruskem
Číst článek
Na druhém místě jsou rasistické a xenofobní trestné činy. Následují činy motivované antisemitismem. Až pak jsou trestné činy založené na náboženském základu.
Výsledky zprávy ale rozporují nevládní neziskové organizace. Například podle Rafala Trzaskowského z organizace Nikdy víc naopak přibývá xenofobních útoků a obětí je stále častěji jediná skupina, a sice Ukrajinci žijící v Polsku.
Těch je pořád necelý milion. Trzaskowski o tomto problému promluvil v deníku Rzeczpospolita a řekl, že organizace sotva stíhá hlášení takových útoků registrovat a odpovídat na ně.
Podobně se vyjádřili i představitelé Centra pro sledování rasistického a xenofobního chování. Konrad Dukowski z této organizace řekl, že roste počet útoků nejen na Ukrajince, ale kvůli válce na Blízkém východě a situaci v Pásmu Gazy tam rostou i antisemitské projevy.
Proč se data liší?
Data OBSE a ostatních neziskových organizací se mohou podle Dulkowského lišit proto, že sice neklesl počet trestných činů nebo neklesl počet nenávistných projevů, obecně ale klesla vůle tyto činy nahlašovat.
Už za vlády strany Právo a spravedlnost, která skončila loni v říjnu, ale prakticky až v prosinci, Centrum pro sledování rasistického a xenofobního chování opakovaně dostalo zamítavé stanovisko od prokuratury k zahájení vyšetřování některých případů.
Situace se ale prý příliš nezlepšila ani po výměně moci. Státní prokuratura a policie totiž pořád podle Bukovského nepracují, jak mají.
USA v Polsku otevřely novou základnu. ‚Nabízí protiraketovou obranu nejvyššího řádu,‘ říká Kofroň
Číst článek
Doložil to případem indického představitele firmy Aether Biomedical, která vyrábí bionické protézy končetin. Byl napadený ve vlaku při cestě z Poznaně do Krakova, kdy pachatel na něj křičel, co pohledává v jeho zemi, a pak ho fyzicky napadl. Když to nahlašoval na policii, prý se ho snažili policisté přesvědčit, aby útok hlásil jako osobní.
Až po zapojení ministra vnitra policie pachatele zatkla. Ten ještě mezitím napadl jednoho Američana a dvě děti. Za všechny ty činy mu hrozí až patnáct let vězení.
S xenofobií vůči Ukrajincům mohou navíc pohnout současné masivní ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu.
Podle provozovatelů zařízení pro uprchlíky v bezprostřední blízkosti polsko-ukrajinské hranice už stoupl zájem o ubytování v těchto hostelech a podle Odboru civilní ochrany a krizového řízení ministerstva vnitra už v létě existovaly signály, že do Polska přijde nová vlna uprchlíků z Ukrajiny.
To je za současných okolností útoků na Ukrajině více pravděpodobné, i když se neočekává, že by ta vlna byla tak velká jako v roce 2022.
Podle polské pohraniční stráže zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to byla tak rozsáhlá vlna uprchlíků. Deník Rzeczpospolita k tomu ale dodává, že to může být i způsobené tím, že aktuálně jsou třeba místa ve vlacích a autobusech z Ukrajiny do Přemyšlu vyprodané i na dva až tři týdny dopředu.