„To je odpal, nebo dopad?“ ptá se filmový štáb, který přijel v nejmenším možném funkčním složení. Režiséři Ben Tuček a David Čálek, který byl zároveň hlavním kameramanem, a mistr zvuku i výkonný producent Vašek Flégl. Jsme v Jampilu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, velmi blízko linie dotyku Ukrajinců a jejich ruského protivníka.

Skupinka, která by spíš zapadla do prostředí pražské kavárny, si nasadila neprůstřelné vesty a přilby. Před výkonem se doporučuje také návštěva toalety, protože potom na to nemusí být čas.

V napjatých situacích se stává, že si někdo zapomene zapnout kameru a záběr tak musíte zopakovat, i když byste odsud nejradši utekli.

Slyšíme dunění, bojuje se. Poblíž jsou ukrajinské pozice, které jsou slyšet hlasitěji. Není to tak, že se chvíli střílí a odpalují se rakety a dělostřelecké granáty, duní to tu pořád, protože se vedou pozemní boje nedaleko od nás u Kreminna a Svatove.

Někdy není jasné, co dělat. Obvykle když slyšíte, že něco letí, tak si okamžitě máte lehnout na zem za nějaký rantl, výstupek nebo kameny. Ale když to je minometný granát, který se rozprskne z asfaltu vodorovně, tak vás stejně zasáhne.

Se štábem se tak raději nepohybujeme moc venku a na otevřených prostranstvích. Ještě že máme auta, ačkoliv slouží spíše jako psychologická ochrana, protože nejsou tak dobře pancéřována. Náš Mercedes je výborný, není sice tak bezpečný jako jiná auta, ale lépe se řídí.

V jedné chvíli se palba ozvala z nedalekého lesíka, ohlédnu se a kameraman David není nikde. Ukázalo se, že jako štika zajel pod auto, což udělal správně.

Catering na natáčení taky byl – rybí karbanátky a další dobroty mezitím štábu připravila paní Ljuba.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít