Washington Post nepodpoří žádného prezidentského kandidáta. Deník píše, že rozhodl majitel Jeff Bezos
Prestižní americký deník The Washington Post (WP) vydal 11 dní před prezidentskými volbami prohlášení, že poprvé po 36 letech, a v rozporu s tradicí od roku 1976, nevyhlásí odůvodněnou podporu prezidentskému kandidátovi či kandidátce. Vydavatel krok označil za návrat ke kořenům. Majitel deníku miliardář Jeff Bezos to zatím nekomentoval. Novináři WP mezitím napsali, že list se chystal podpořit Kamalu Harrisovou, než Bezos rozhodl podporu zastavit.
„Rozumíme, že lidé si to budou vykládat různě. Jako tichou podporu pro jednoho kandidáta, odsouzení druhého, nebo zřeknutí se odpovědnosti. To je nevyhnutelné. My to tak nevnímáme…podporujeme schopnost našich čtenářů se rozhodovat sami,“ stojí v článku vydavatele Williama Lewise.
Deník podle stanice NPR v reakci na rozhodnutí v prvních čtyřech hodinách ztratil 1600 digitálních předplatitelů. Na protest se ozvali například spisovatel Stephen King nebo herec Jeffrey Wright, který je původem z Washingtonu.
Prohlášení vydalo rovněž 18 redaktorů WP, kteří píší pro názorovou sekci deníku. Ta podle zavedené zvyklosti funguje nezávisle od té zpravodajské. Rozhodnutí označili za „hroznou chybu“.
„Nezávislé noviny se někdy mohou rozhodnout, že přestanou vyjadřovat podporu prezidentským kandidátům. Ale tohle není ta chvíle, když jeden z kandidátů zastává pozice, které přímo ohrožují svobodu tisku a zásady ústavnosti,“ píší redaktoři.
Miliardář a majitel Amazonu
Nejméně jeden editor již po 25 letech spolupráce s deníkem odstoupil. „Jde očividně o snahu Jeffa Bezose podlézat Donaldu Trumpovi v očekávání jeho vítězství. Trump vyhrožoval, že půjde po Bezosově byznysu,“ řekl končící editor Robert Kagan stanici CNN.
V předstihu v USA odvolilo 26,5 milionu lidí. Žádost o korespondenční volbu podalo 63 milionů lidí
Číst článek
Trump se v ten samý den o několik hodin poté, co deník oznámení vydal, setkal s vysoce postavenými představiteli Bezosovy společnosti Blue Origin. Firma má smlouvy s federální vládou v hodnotě 3,4 miliardy dolarů (asi 79,6 miliardy korun) na výstavbu nové kosmické lodi (silně provázaná s vládou je nicméně i například SpaceX Elona Muska).
Bezos prozatím situaci nekomentoval. NPR však podotýká, že pokud obrazně řečeno skutečně bouchl do stolu sám Bezos, svůj postoj k vyjadřování podpory kandidátům změnil. V roce 2016, kdy už deník vlastnil, se údajně postavil proti tehdejšímu vydavateli WP Fredu Ryanovi, který odmítal vydat text podporující tehdejší demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.
„Proč bychom nevydali podporu?“ řekl tehdy údajně Bezos. Ve své knize jej takto cituje bývalý šéfeditor WP Martin Baron.
„Nikdo (Bezosovi) neposlal, on nečetl, ani se nevyjadřoval k žádnému návrhu textu (podporujícího Harrisovou),“ uvedl vydavatel Lewis, který tak kontroval zprávy o rozhodnutí Bezose.
Zkrácená reportáž a zrušení rozhovoru. Novináři upozorňují na zásahy do vysílání slovenské televize
Číst článek
Novinářská kultura
The Washington Post má v plánu nadále vyslovovat podporu politickým kandidátům v jiných volbách, nikoli však prezidentských, uvedla mluvčí deníku Kathy Bairdová. Editoři se o rozhodnutí ohledně blížících se prezidentských voleb dozvěděli na „vypjaté“ poradě, kde s rozhodnutím řada z nich „vehementně“ nesouhlasila.
Několik novinářů WP naopak stanici CNN řeklo, že s rozhodnutím nemají problém, někteří s ním i aktivně souhlasí. Co jim však přijde „extrémně znepokojivé“, je načasování 11 dní před volbami.
Ve Spojených státech je vyjadřování podpory politickým kandidátům součástí kultury svobodné a nezávislé novinařiny. Veřejnost taková prohlášení dříve považovala za službu, kterou jim média nabízí. WP však není první médium, které se rozhodlo od tradice upouštět. Tento týden podobné prohlášení vydaly Los Angeles Times, a setkaly se s podobně rozporuplnou reakcí, nebo deník Star Tribune.
The Washington Post se proslavil svým odhalením skandálu Watergate v 70. letech minulého století, který po dvou letech vyvrcholil rezignací prezidenta Richarda Nixona, ale také Pulitzerovou cenou oceněným pokrytím nepokojů ve washingtonském Kapitolu 6. ledna 2021, kam vtrhl dav podporovatelů Donalda Trumpa, který o několik týdnů předtím prohrál v prezidentských volbách.