Co se stalo s konstrukcí mostu, když do ní narazila loď? Proč se zřítil prakticky celý?
Pokud se podíváme na konstrukční typ, tak se jedná o spojitý trámový most, který má proměnnou výšku. Má náběhy nad vnitřními podporami a hlavní nosná konstrukce je příhradová nebo také násobná soustava.

Je tedy poměrně starý, z roku 1977, takže má za sebou téměř 50 let života a odpovídá tehdejším požadavkům a předpisům. Koneckonců, když se podíváme na jeho podpůrné konstrukce, tak nepůsobí příliš robustně a předpokládám, že právě náraz lodi do této spodní stavby, která nebyla příliš odolná vůči těmto extrémům, vyvolal kolaps konstrukce.

Najednou zmizel jeden pilíř a rozpětí mezi ostatními se zvětšilo na zhruba půl kilometru a to nedovede žádná konstrukce bezpečně unést.

Na první pohled ten most nebyl nijak zvlášť chráněný výraznými stavebními prvky před nějakým nárazem. Byla to chyba, nebo se to tehdy nedělalo?
Nechtěl bych říkat, že to byla chyba. Je to tak, že dnes máme nějaké normy a ty dnešní normy vyžadují navrhovat mosty na poměrně vysoké zatížení po nárazu plavidel v závislosti na tom, jaká plavidla očekáváte.

Předpokládám, že tehdejší normy také měly tyto požadavky, ale nemusely být tak přísné. Mohla tam být třeba lehčí lodní doprava, to znamená, ty lodě mohly být třeba menší a most se dimenzoval na ně.

V průběhu času se nároky zvýšily, ale konstrukce odpovídala tehdejším kolaudačním podmínkám, takže to byla kombinace různých příčin. Ale předpokládám, že tehdejší projektanti to navrhli na tehdy platné předpisy.

Změna požadavků

A počítá se při konstrukcích mostů s takovou situací, jako je náraz lodi, že se to může běžně stát anebo je to extrémní situace, speciálně u takto obří lodi?
Je to mimořádná návrhová situace. Uvažuje se tak, že pokud je mostní konstrukce umístěna na Labi nebo jiné vodní cestě, tak se řeší, jak těžké a velké lodě se na ní můžou pohybovat a jaká síla má možnost na tu konstrukci působit.

Takže pak navrhneme, jakým způsobem ty pilíře ochránit. Ať už svodidly, břehem nebo jinou ochranou. Je to tedy standardní součást návrhu.

Ale samozřejmě všechno se mění. I my dnes zvyšujeme požadavky na lodě, zvyšujeme podjezdné výšky z 5,25 na sedm metrů a tři vrstvy kontejnerů. To také dříve nebývalo, takže tomu samozřejmě odpovídají i požadavky na toto zatížení.

Máme i my třeba na Labi nebo na Vltavě takové mosty a mění se nějak jejich ochrana? Přidává se, pokud jsou to starší mosty?
Máme podobné typy konstrukcí. Samozřejmě nemají tak velké rozpětí jako most v Baltimoru, ale konstrukci příhradového mostu bychom v řadě případů na Vltavské nebo Labské cestě našli.

Samozřejmě pokud dochází k větší rekonstrukci mostu, tak se projektanti zamýšlejí i nad tím, jak konstrukci ochránit a zajistit před nárazem plavidla. Používá se aktivní ochrana ve smyslu radarových odrážečů, které umožňují navigaci lodím i za snížené viditelnosti, nebo lodní svodidla. Není to tak, že by se plánovitě zesilovaly mosty, ale spíše při příležitosti větší rekonstrukce se uvažuje i nad aplikací těchto zesílení ochrany.

Jak složité bude podle vás trosky části mostu odstranit a bude vůbec reálné ten most obnovit v původní podobě a dávalo by to smysl?
Myslím si, že vyzdvižení trosek bude extrémně složité, protože tam nejsou nějaké malé celky, které by se snadno vyjmuly vodním jeřábem a daly se podvázat. Podle mě bude ve vodě propletenec různých segmentů, které se musí rozpálit. To je práce pro týmy potápěčů na velmi dlouhou dobu, takže to bude opravdu velmi těžký oříšek na dlouhé období.

A co se týče obnovení, podle mě nedává smysl most obnovovat v původní podobě. Naopak je účelnější podle mého názoru použít trošku jiné místo pro umístění podpor než využívat stávající poškozené podpěry. Myslím si, že je lepší je využít jako ochranu pro nové podpěry, které budou kousek od místa starého mostu.

Věra Štechrová, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít