Jedním z nejdůležitějších témat zahraničních deníků v těchto dnech je otázka míru na Blízkém východě. Například vídeňský Der Standard ve svém komentáři uvádí: „Dvanáct týdnů lidového povstání a 340 mrtvých - většinou Palestinců - bylo zapotřebí k tomu, aby Ehuda Baraka a Jásira Arafata donutily k návratu k jednacímu stolu. Pro Baraka by bylo dozajista obtížné říci ne mírovému plánu z Washingtonu, kdyby ho současně Palestinci akceptovali a vzdali se požadavku na návrat tří milionů uprchlíků. Barak a Arafat mají společný cíl: chtějí zůstat u moci. Pohádka o logice, která na Blízkém východě neplatí, je pohodlnou omluvou. Zakrývá cynismus vlád a pohrdá lidmi."

K případu jugoslávského ex-prezidenta Miloševiče, obžalovaného z válečných zločinů, poznamenal britský The Guardian: „Pravděpodobný budoucí srbský premiér Zoran Djindjič řekl, že hodlá Miloševiče postavit před soud za korupci, volební podvod a zpronevěru. Bylo by ovšem chybné téma válečných zločinů zcela pominout nebo svalit veškerou odpovědnost jen na Miloševiče. Srbům nelze přisuzovat žádnou kolektivní vinu, stejně tak ovšem neexistuje odpovědnost jediného člověka. Miloševič velel vražednému aparátu, na nějž byly napojeny tisíce Srbů, a dříve či později musí tamní orgány podniknout patřičné kroky a postavit před soud řadu vojenských a paravojenských velitelů nebo je poslat před tribunál do Haagu."

Podle bělehradského listu Glas javnosti, s odvoláním na vicepremiéra srbské dočasné vlády Nebojšu Čoviče, budou Slobodan Miloševič a jeho manželka Mira Markovič zatčeni už v lednu příštího roku, aby se zodpovídali za své zločiny a před vlastním lidem za celonárodní katastrofu.

„Rusové očekávají od prezidenta Vladimíra Putina doslova zázraky," napsal ruský deník Izvěstija. „První rok Putinovy vlády se vyznačoval gesty a činy. Ekonomické reformy a přeměna politické a územní struktury země začaly a jsou nadále na pořadu dne. Lid však doslova žízní aspoň po náznaku nějakého zázraku. Lid má rád, když mu vládní moc něco naznačuje. Musí přijít někdo silný a moudrý, kdo dá šlendrián do pořádku. Teprve pak nastane vytoužený zázrak. Uplynulé tisíciletí plné očekávání jím však bohužel nebylo, konstatuje deník."

Moskevský list Sevodňa se zamýšlí nad hlavními směry ruské zahraniční politiky a domnívá se, že se Rusko na prahu 21. století musí více přimknout k Západu. „Ruská zahraniční politika byla v končícím roce 2000 aktivní a energická, avšak nedostatečně zaměřená na priority. Eurasie, Dálný východ - to vše je jen veliká iluze. Čtyři pětiny ruských občanů žijí v Evropě. Tam jsou jejich historické kořeny. Musí upevnit vztahy s Čínou a s Japonskem. Přitom však nesmí zapomínat, že jejich priority jsou v Evropě. Teoreticky to Kreml chápe, praxe však vypadá jinak."

Americký deník USA Today se zabývá současnými nepokoji v africké Demokratické republice Kongo, bývalém Zairu. Rada bezpečnosti OSN v této souvislosti včera vyzvala Rwandu a Ugandu, které se na bojích v Kongu podílejí, aby zde okamžitě zastavily ofenzívu a stáhly svá vojska ze země. Boje, které v současné době probíhají v severozápadní a jihovýchodní části země, donutily tisíce lidí opustit jejich domovy a zahnaly je do sousedních států. Podle vyjádření OSN se probíhající boje stávají samostatnými akcemi ugandských a rwandských vojenských sil.

„Ty jsou oporou rebelům, kteří před dvěma lety povstali, aby sesadili prezidenta Laurenta Kabilu z funkce," uvádí USA Today. „Vzbouřenci zaujali nové pozice v strategicky významné diamantové oblasti Katanga. Tvrdí však, že si tak chtějí pouze krýt záda před dalšími případnými útoky vládních vojsk na jejich oddíly. V této částečně nepřehledné situaci navrhla přítomná mise OSN, aby Rada bezpečnosti podnítila splnění své včerejší výzvy uvalením sankcí na obě země. Rwanda a Uganda se shodně hájí tím, že přišly do Konga bránit své hranice před bývalými vojáky z kmene Hutu, kteří utekli před rwandskou genocidou do bývalého Zairu. Ten se však paradoxně sám v roce 1994 ve Rwandě angažoval."

Dnešní vydání německého listu Die Welt se věnuje jednomu z měst, které bylo vyhlášeno evropským městem kultury pro rok 2001. Je jím holandský přístav Rotterdam, který se o tento titul bude dělit spolu s portugalským Portem. „Rotterdam svou novou roli oslaví hned v první den příštího roku. V ten den vystoupí na ulicích města hudební skupiny nejrozmanitějších žánrů a umělci z různých oborů vystaví svá díla pod širým nebem. Hlavními aktéry celého nastávajícího kulturního roku však mají být samotní občané města."

„Svou kulturu Evropě představí okolo 600 tisíc občanů, více než 160 národností. V kostelech, mešitách a synagogách budou během roku kázat hostující kněz. Zřejmě nejvýše postavenou kulturní událostí příštího roku by v Rotterdamu měla být výstava rozsáhlého díla malíře Hieronyma Bosche. Od července pak proběhne další z předem ohlašovaných akcí. Spisovatelé z různých zemí zde povedou posmrtný dialog o Evropě s humanistou Erasmem Rotterdamským," dodává dnešní německý Die Welt.

Radka Průšová, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít