Zelenského plán vítězství prý naráží na Trumpovu neochotu přijmout Kyjev do NATO
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vzbuzuje naděje na ukončení války Ruska na Ukrajině, nebo alespoň na příměří. Kreml naznačuje ochotu k jednání, ale od Kyjeva bude požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné. To nahrává spekulacím, že Moskva usiluje o prodloužení konfliktu, který se loni obrátil v její prospěch. Na Ukrajinu zase naléhají spojenci, aby její mírové podmínky byly pružnější, píše ruský exilový server Moscow Times.
Ukrajina chce získat americké bezpečnostní záruky a ukončit válku ještě letos, řekl nedávno prezident Volodymyr Zelenskyj a zadoufal, že Washington bude na Kreml vyvíjet tlak.
Jeho výroky z poslední doby jsou na hony vzdálené jeho rétorice z počátku války. Ukrajinská protiofenziva z léta 2023 nesplnila očekávání a Rusko bylo loni úspěšné. Podle ukrajinského politologa Petra Oleščuka odráží změna rétoriky Kyjeva jeho oslabenou vyjednávací pozici, píše server Moscow Times.
Zelenskyj v říjnu předložil ukrajinskému parlamentu „plán vítězství“. Podle něj by Ukrajina měla dostat oficiální pozvání do NATO a Západ má posílit její obranné schopnosti a povolit útoky na Rusko západními zbraněmi.
Rovněž by měl vytvořit systém nejaderného odstrašení proti Rusku, přilákat na Ukrajinu západní investory, posílit protiruské sankce a po válce rozmístit v Evropě ukrajinské jednotky, aby se snížila závislost na americké armádě.
Podle Oleščuka je však Zelenského plán nereálný, protože Trump je očividně ochoten členství Ukrajiny v NATO odmítnout a přijmout ústupky Rusku. Dalším důvodem je fakt, že plán ukrajinského lídra je závislý na západních spojencích.
24:35
Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin
Číst článek
Přístup Ukrajiny k jednání však zjevně směřuje ke kompromisu. Kyjev sice oficiálně odmítá odstoupit území, ale údajně zvažuje, že přestane usilovat o obnovení územní celistvosti, pokud za to získá bezpečnostní záruky. Posun k pragmatismu naznačuje i nedávné přiznání Zelenského, že Ukrajina nemá sílu dobýt zpět Krym a Donbas.
Nepřijatelné požadavky
Podle expertů však konec války závisí spíš na postoji Kremlu než Ukrajiny. Moskva s ukončením bojů nespěchá a trvá na požadavcích, které Kyjev nemůže přijmout.
Už od začátku invaze se vyhýbá jasnému vymezení svých válečných cílů a hovoří vágně o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země. Loni v červnu však Putin zformuloval konkrétní předpoklady k zahájení mírových jednání.
Podle něj se Ukrajina musí stáhnout z Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti a umožnit tak Rusku zajistit územní zisky a převzít vojenskou kontrolu nad dalším územím.
Kyjev se musí oficiálně vzdát nadějí na členství v NATO, mezinárodní smlouvy musejí uznat Krym, Sevastopol a další anektovaná území na východě Ukrajiny za ruská a Západ musí zrušit protiruské sankce.
Kdo je silnější
Podle analytika Vladimira Fesenka jsou ruské požadavky spíše vyjednávacím trikem než předběžnými podmínkami. „Dohoda o příměří bude možná, až nastane vojenský pat a obě strany uznají, že vítězství není možné,“ soudí politolog.
Zelenskyj vyměnil velitele vojsk u Pokrovsku. Nově je má na starosti šéf ukrajinských pozemních sil
Číst článek
Takový pat se však nerýsuje. Analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy Mychail Komin se domnívá, že šance na brzké ukončení války jsou malé. Podle něj chce Kreml dosáhnout situace, kdy bude Ukrajina slabá a vydíratelná pomocí síly, zatímco Kyjev usiluje o záruky, že nepřijde další invaze.
Cíle jednání zformuloval i Trumpův tým. Požaduje zmrazení frontových linií na současných pozicích, pozastavení členství Ukrajiny v NATO na 20 let, zřízení demilitarizované zóny s evropskými mírovými silami a pokračování dodávek amerických zbraní na Ukrajinu kvůli odstrašení Ruska. Žádné další podrobnosti se od listopadu neobjevily.
Politolog Komin je přesvědčen, že Trump bude postupovat podle toho, kdo bude v danou chvíli silnější. „Trumpův mírový návrh nebude splňovat kritéria spravedlivého řešení. Bude spíš odrážet pragmatický přístup bližší Putinovu postoji,“ soudí Komin.
Dodává ale, že i když budou americké návrhy možná zvýhodňovat Rusko, evropští politici patrně nedopustí, aby Ukrajina byla z jednání s Moskvou vyloučena.
Trumpův tým
Trumpův přístup k Ukrajině naznačuje i volba členů jeho kabinetu. Poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz ruskou invazi kritizuje, ale v minulosti hlasoval proti finanční a vojenské pomoci Ukrajině.
Jednání s Ruskem by měla začít do léta, říká šéf rozvědky. Jinak může dojít k ohrožení Ukrajiny
Číst článek
Ministr zahraničí Marco Rubio podporuje co nejrychlejší ukončení války. A Trumpova kontroverzní kandidátka na post ředitelky národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová zase vyjadřuje sympatie k Rusku a obavy z členství Ukrajiny v NATO.
Analytik Oleščuk však upozorňuje, že mnoho Trumpových spolupracovníků nemá na americkou zahraniční politiku žádný vliv.
„Trump zjevně nepovažuje za smysluplné bránit územní celistvost Ukrajiny, ale to neznamená, že chce zemi předat Rusku nebo se smířit s ukrajinskou porážkou,“ cituje politologa server Moscow Times.
Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách, audio je v úvodu článku. Bude Donald Trump podruhé v Bílém domě úspěšnější? Izraelská válka proti Hamásu proměnila Blízký východ. Německé Židy šokoval nacistický pozdrav Elona Muska na Trumpově inauguraci. Hlavním tématem polského předsednictví Evropské unie je bezpečnost hranic.
