Seismolog: Takto silná zemětřesení v Maroku nejsou obvyklá. Může se stát, že přijde i následný otřes

Po pátečním zemětřesení v Maroku úřady hlásí nejméně 820 obětí, další stovky zraněných ošetřují v nemocnicích. Silné otřesy poškodily budovy ve velkých městech od Rabatu po Marrákeš, nejvíc obětí je ale podle tamních úřadů mimo města. Podle ministerstva zahraničí nejsou mezi oběťmi Češi, s jedním se však nebylo možné spojit. „Vzhledem k tomu, jak jsou silná zemětřesení v Maroku vzácná, o nich neexistuje povědomí,“ upozorňuje seismolog Jan Zedník.

Rozhovor Marakéš Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poničené budovy v Marakéši po ničivém zemětřesení

Poničené budovy v Marakéši po ničivém zemětřesení | Zdroj: Reuters

Americká geologická služba USGS uvedla, že otřesy měly sílu 6,8 stupně. Marocká Národní seismická monitorovací a výstražná síť naměřila sílu sedm stupňů Richterovy škály. Jak obvyklá jsou takto silná zemětřesení v dané oblasti?
V Maroku jsou takto silná zemětřesení velmi neobvyklá. Za posledních 100 let nebylo žádné zemětřesení s magnitudem šest a víc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor o zemětřesení v Maroku se seismologem Janem Zedníkem z Akademie věd

Jako memento ale může sloužit zemětřesení v Agadiru 29. února 1960 s magnitudem 5,8, to je o jednotku méně, než teď, tedy kmitání půdy bylo desetkrát slabší.

A přesto, protože to bylo velmi blízko povrchu, si vyžádalo 12 až 15 tisíc obětí a poškozena byla celá řada budov. Všechno to jsou historické budovy, které nejsou stavěny na to, aby vydržely dlouho trvající otřesy.

Proč jsou tam tak vzácná? A proč se zemětřesení objevilo právě teď?
Zemětřesení v roce 1960 i to dnešní vzniklo v oblasti Vysokého Atlasu, což je pásemné pohoří, něco jako Alpy, které bylo vyvrásněno během pohybu litosférických desek.

Počet obětí po zemětřesení v Maroku vzrostl nad 1300. Odborníci hovoří o nejsilnějších otřesech století

Číst článek

Tato oblast je ale zhruba 550 kilometrů daleko od aktivního okraje desek, kde je zemětřesení nejvíc a nejrychleji se tam hromadí napětí. Tohle však bylo vnitrodeskové zemětřesení, kde se napětí hromadí pomaleji a o to těžší je předpovídat, jestli tam může dojít k otřesům nebo ne.

Svědci uvedli, že země se třásla asi dvacet sekund. Je taková doba otřesů běžná?
U zemětřesení s magnitudem skoro sedm je to myslím běžné. Velká zemětřesení s magnitudem devět trvají třeba několik minut – nejsou to desítky minut, jako v amerických katastrofických filmech, ale hodně dlouho.

Je to tím, že zemětřesení nemůžeme považovat za bod, ale za uvolnění napětí na ploše. V tomto případě nějakých 20 krát 30 kilometrů, 15 kilometrů pod zemským povrchem. Dva bloky se posunou podél zlomu o několik metrů a trhlina se šíří postupně. Proto to trvá třeba 20 vteřin a není to jeden otřes a konec.

Možnost dotřesů

Nehrozí ještě další následné otřesy, které by komplikovaly záchranné práce nebo dokonce způsobily další neštěstí? To si pamatujeme například z únorového zemětřesení v Turecku a Sýrii.
V Turecku došlo k tomu, že několik hodin po prvním silném otřesu se aktivovala sousední oblast, tedy že se napětí přeneslo na jiný zlom, který byl také zamknutý a napjatý dlouhou dobu a tím se uvolnilo velké množství energie.

Úřadům se podařilo spojit s dvojicí Čechů, kteří byli v pohoří Atlas v době zemětřesení v Maroku

Číst článek

V Atlasu je vymapována celá řada zlomů, buď jsou východo-západního směru anebo podél pohoří, to znamená od jihozápadu k severovýchodu. Na jednom z nich došlo k nočnímu otřesu a není vyloučeno, že se zaktivuje v co nejbližší době i jiný otřes. Není to běžné, ale může se to stát.

Zatím je dotřesová aktivita poměrně slabá, Americká služba uvádí jeden dotřes větší než magnitudu 4,5, takže budeme doufat, že se oblast uklidní a už k dalším otřesům nedojde.

Jak je vůbec složité zemětřesení předvídat? Dalo se třeba varovat obyvatele dopředu a předejít neštěstí v takovém rozsahu?
Určitě nedalo. Zvláště v takových oblastech, kde se napětí hromadí pomalu. Existují mapy, které ukazují, jak je která oblast náchylná k zemětřesením, a jak velké nebezpečí tam hrozí. To jsou mapy ohrožení, a když si namalujete tyto pásy na zemský povrch, pohoří Atlas je určitě jedním z nich.

To je ale spíš doporučení pro inženýry, aby stavěli pevné domy. V Marakéši jsou hlavně historické budovy, které nejsou nijak zpevněny. Dlouho silné otřesy nevydrží. Je to spíš upozornění, jak by se mělo stavět, a kdy by si lidé měli dávat pozor.

Vzhledem k tomu jak jsou silná zemětřesení v Maroku vzácná, historické povědomí o tom, že může přijít silné zemětřesení, je velmi slabé. Samozřejmě tam je síť seizmických stanic, která je zapojena do mezinárodní výměny. Díky tomu máme taky téměř okamžitě velmi přesnou lokalizaci zemětřesení a určení velikosti v této oblasti. Avšak nějaký varovný systém nebo povědomí, že může přijít silné zemětřesení, tam myslím nefunguje.

Patricie Strouhalová, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme