Česká republika patří dlouhodobě k zemím, kde se konzumuje nejvíce alkoholu v Evropě. Každý rok vyjdou žebříčky rizikového pití a každý rok jim dominujeme.
Daniela Kovářová nebyla sama, kdo si z tématu ochrany před genderově podmíněným násilím – o němž tolik diskutovaná Istanbulská úmluva je – udělal vlastní, nenávistnou dezinformační kampaň.
Barevné a hlasité oslavy konce roku jsou podle odborníků a odbornic doslova toxickou sprchou pro lidi i životní prostředí. Zábavní pyrotechniku nejde bez těchto dopadů provozovat.
K tomu, jak se přeživší, pozůstalí, přátelé, partneři a partnerky, studentstvo celé země nebo i my všichni ostatní ohledně střelby cítíme, do velké míry přispívají i média.
Idylka, kterou si většina společnosti se sněhem, má svou odvrácenou stránku. Umrzání lidí, kteří nemají domovy, z jejichž oken by se mohli dojímat nad příchodem zimy.
Vládní strana TOP 09 čelí po smrti Karla Schwarzenberga novým výzvám. „Bez Spolu by TOP 09 rozhodně neměla svých stávajících čtrnáct poslanců a ministerské posty,“ píše komentátorka Rychlíková.
Jednání Feriho během soudu, jeho napadání poškozených, řetězená viktimizace, pokusy o další retraumatizaci obětí – to vše bylo morálně za hranou. A ani osvobozující rozsudek by na tom nic nezměnil.
Pokud chtějí politici řešit problematiku drog, musí upustit od represe. Potrestaní totiž bývají ti nejvíce zranitelní, jako jsou drobní dealeři a samotní závislí, nikoliv globální drogové řetězce.
Už několik měsíců probíhá mezi politiky a odbornou veřejností debata o změně definice znásilnění. Tu totiž Česko potřebuje a volá po ní i významná část laické veřejnosti.
Výsledek primárek do jisté míry ukončuje polarizační debaty o možném rozštěpení strany. Europoslanecká skupina – působící a jednající poměrně autonomně – totiž občas za svůj přístup čelila kritice.
Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství.
V preambuli prohlášení vlády Petra Fialy se píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?
Český zdravotní personál je přetížený a obává se, že kvůli tomu bude plnit nekvalitní práci. Plyne to z šetření spolku Mladí lékaři. Problém ale nechce nikdo řešit.
Česká ekonomika po roce 1989 nabídla kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a dobrou infrastrukturu i polohu v rámci Evropy. „Tento model se ale zcela vyčerpal,“ tvrdí Špicar.
Značnou část sociální práce místo státu vykonávají neziskové organizace, ve kterých ale panuje velká nejistota, zda uprchlíci z Ukrajiny nezačnou přicházet o bydlení.
Pokud nechceme, aby se tu různé skupiny stavěly proti sobě, je třeba opakovaně vnášet do české společnosti princip solidarity jako stavební kámen porozumění.
Ministerstvo spravedlnosti přepracuje dlouho očekávanou redefinici znásilnění. Původně představené varianty se totiž nesetkaly s nadšením – a to dokonce ani mezi stranami samotné vládní koalice.
Co přesně je znásilnění? Jak ho trestat, podle jakých zákonů? Otázky, na které hledá odpovědi ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Bude to stačit?
Gorolová už po několik dlouhých let patří k nejvýraznějším a nejznámějším bojovnicím za odškodnění sterilizací a na vyznamenání ji navrhla pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
Umělá inteligence stále více proniká do našich životů, což ale přináší i mnohá rizika a otevírá diskusi o využívání umělé inteligence a jejím vlivu na naši společnost.
